46 C 262/2021-64 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 369 000 Kč. Svou žalobu zdůvodnil tím, že požádal o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, kterému [název soudu] usnesením ze dne 25. 6. 2020 č.j. [číslo jednací] vyhověl, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ke stížnosti státní zástupkyně zrušil a současně rozhodl o zamítnutí žádosti. Na základě ústavní stížnosti žalobce [název soudu] nálezem [ústavní nález] zrušil rozhodnutí odvolacího soudu pro nezákonnost, neboť jím byla porušena ústavně garantovaná práva žalobce na spravedlivý proces. Na základě nálezu Ústavního soudu nařídil odvolací soud veřejné zasedání na [datum], při němž zamítl stížnost státní zástupkyně a potvrdil usnesení Okresního soudu v Jablonci and Nisou ze dne [datum]. V důsledku nezákonného rozhodnutí došlo k prodloužení pobytu žalobce ve výkonu trestu v době od 28. 7. 2020 do 30. 3. 2021 (246 dnů), žalobce proto žádal náhradu škody ve výši 369 000 Kč (1 500 Kč za každý den). Během těchto 246 dnů se žalobce opakované podrobil lékařskému vyšetření ve vězeňské nemocnici, přičemž bylo zjištěno, že je v jeho případě třeba vyměnit kyčelní kloub za kloubní náhradu. Toto onemocnění podle lékařských zpráv zcela zásadním způsobem zhoršilo kvalitu života žalobce a vyžadovalo operativní zákrok v civilním zařízení a následné doléčení ve specializovaném zařízení. Žalobce požádal o přerušení výkonu trestu za účelem provedení lékařského zákroku. Aby bylo možné lékařský zákrok provést, bylo nutné absolvovat předoperační vyšetření. Ničeho takového nebylo ze strany věznice žalobci umožněno a jeho zdravotní stav byl nevratným způsobem poškozen. K tomu by ovšem nedošlo, kdy nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí odvolacího soudu. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne 24. 5. 2021 nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění ve výši 369 000 Kč v souvislosti s nezákonným rozhodnutím [název soudu] — [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 28. 7. 2020, čj. [číslo jednací], žalovaná jej však považuje za nedůvodný, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne 8. 3. 2022. Žalovaná neshledala existenci odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí. Ústavní soud totiž nálezem zrušil usnesení [název soudu] — [pobočka] ze dne [datum] toliko z důvodu procesního pochybení krajského soudu, který rozhodl o zamítnutí návrhu na podmíněné propuštění v neveřejném zasedání, aniž by žadatele předem seznámil s tvrzeními vznesenými druhou procesní stranou a poskytl mu příležitost se k nim vyjádřit, případně navrhnout důkazy svědčící v jeho prospěch, přičemž zdůraznil, že nijak nehodnotí důvody, na jejichž základě krajský soud dospěl k závěru o nesplnění předpokladu pro podmíněné propuštění. Žalovaná dále neshledala příčinnou souvislost mezi napadeným rozhodnutím a tvrzeným rozsahem nemajetkové újmy, neboť nebylo prokázáno, že tvrzené nezákonné rozhodnutí zapříčinilo zhoršení zdravotního stavu žalobce, který po podmíněném propuštění žalobce vedl ke kolapsu organismu a nutnosti podrobit se resekci obou kyčelních kloubů. Stejně tak nelze dovozovat, že pokud by nedošlo k procesnímu pochybení ze strany krajského soudu, bylo by jeho žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody ke dni [datum] vyhověno. V usnesení [název soudu] [anonymizováno] [pobočka] ze dne [datum], kterým bylo vyhověno žádosti o podmíněné propuštění žalobce z výkonu trestu odnětí svobody, již bylo vycházeno z nové zprávy [stát. instituce] k hodnocení odsouzeného žalobce ve výkonu trestu, když předchozí hodnocení ve věci bylo učiněno již s delším časovým odstupem dne 12. 12. 2019, a oproti předchozí zprávě věznice bylo uváděno, že současný výkon trestu je ovlivněn změnou zdravotního stavu odsouzeného žalobce (od 14. 10. 2020 byl žalobce v pracovní neschopnosti a od října 2020 mu byl přiznán invalidní důchod 3. stupně), krajský soud tak zohlednil okolnost, že u žalobce došlo od posledního rozhodnutí krajského soudu k zásadní změně zdravotního stavu, který se podstatně zhoršil, když tato změna zdravotního stavu také do určité míry ovlivňuje rizikovost osobnosti žalobce a rovněž nove žalobce doložil, že má pro život na svobodě vytvořeno sociální zázemí, které by mohlo přispět k jeho úspěšné resocializaci. Skutečnost, že žalobce byl pravomocně podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody dne 30. 3. 2021, neznamená automaticky, že by byl podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody již dne 28. 7. 2020, neboť okolnosti, které vedly krajský soud k jeho propuštění, se významně změnily právě v době mezi vydáním usnesení krajského soudu ze dne 28. 7. 2020, kterým byla zamítnuta jeho žádost o podmíněné propuštění, a vydáním usnesení krajského soudu ze dne 30. 3. 2021, kterým bylo vyhověno jeho žádosti o podmíněné propuštění. 3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. 4. Z žádosti o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím ze dne 24. 5. 2021 je patrné, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalované, když požadoval částku ve výši 369 000 Kč za 246 dnů, po které již žalobce neměl být ve výkonu trestu odnětí svobody, během kterých se opakovaně podrobil lékařskému vyšetření ve vězeňské nemocnici, při které bylo zjištěno, že je v jeho případě třeba vyměnit kyčelní kloub za kloubní náhradu. Toto onemocnění zcela zásadním způsobem zhoršilo kvalitu života žalobce a vyžadovalo operativní zákrok v civilním zařízení a následné doléčení ve specializovaném zařízení. Žalobci nebylo povoleno přerušení trestu, aby mohl podstoupit předoperační vyšetření, jeho zdravotní stav byl nevratným způsobem poškozen, k tomu by nedošlo, nebylo-li by vydáno nezákonné rozhodnutí [název soudu] — [pobočka], kterým byla žádost žalobce o podmíněné propuštění zamítnuta. 5. Z přípisu žalované ze dne 27. 5. 2021 vyplývá, že žalovaná žádost žalobce obdržela dne 24. 5. 2021. 6. Ze stanoviska žalované ze dne 8. 3. 2022 plyne, že žalovaná neshledala existenci odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí, když toto bylo zrušeno toliko pro vady procesního charakteru. Žalovaná taktéž neshledala příčinnou souvislost mezi tvrzeným rozsahem nemajetkové újmy a naříkaným rozhodnutím odvolacího soudu, neboť nemá za to, že by toto rozhodnutí zapříčinilo zhoršení zdravotního stavu žalobce. 7. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], soud učinil následující skutková zjištění. Ze žádosti odsouzeného o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody podle § 88 trestního zákona a § 331 odst. 1 trestního řádu ze dne 21. 11. 2019 plyne, že žalobce byl ve výkonu trestu odnětí svobody se stanoveným koncem na 13. 11. 2024 a žádal o podmíněné propuštění. Žalobce již v minulosti o propuštění žádal, ačkoliv neúspěšně. Tehdy soud dovodil, že splnil podmínku vykonání 2/3 uloženého trestu i podmínku, že svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení. Nicméně soud dospěl k názoru, že žalobce nesplnil třetí podmínku spočívající v očekávání vedení řádného života po propuštění. S tím se soud odkázal především na recidivu žalobce a délku trestu. Dle žalobce jsou však tyto úvahy bezpředmětné, neboť od doby recidivy uběhlo již bezmála 20 let. Žalobce již po 20 let řádně plní veškeré podmínky trestu a je zřejmé, že se nejedná o zištné sebezapření, které po propuštění poleví. Žalobce si dovoluje tvrdit, že by nikdo nezvládl žít 20 let s každodenní přetvářkou. Poukázal též na to, že česká justice převzala rozhodnutí zahraničního soudu, kdy žalobce byl odsouzen v [země] v roce [rok] v temném období [anonymizována dvě slova], kdy země procházela vleklým a krvavým válečným konfliktem. [anonymizována dvě slova] proto sahaly k co možná nejtěžším represivním opatřením, což se projevilo i ve výši udělených trestů. Žalobce má v případě propuštění kde bydlet a kde pracovat. Žalobce od posledního rozhodování ještě zlepšil své chování ve výkonu trestu. A je přesvědčen, že předpoklad polepšení se v jeho případě naplnil. Z rozsudkových dat k aktuálnímu věznění ze dne 4. 12. 2019, vystavených [anonymizována dvě slova] [země], [anonymizována dvě slova], je patrné, že žalobce má 3 záznamy v Rejstříku trestů, orientační lhůta k podmíněnému propuštění je 20. 11. 2019 po zamítnutí. Žalobce se aktuálně nachází ve [stát. instituce], počátek věznění byl stanoven na 13. 11. 1999 a konec věznění na 13. 11. 2024. Z druhé části hodnocení k žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody ze dne 12. 12. 2019 vypracovaného [anonymizována dvě slova] [země], [anonymizována dvě slova], plyne, že žalobce byl odsouzen za trestnou činnost na území tehdejší [anonymizováno] [země] [anonymizováno] [země]. Od roku 1999 do roku 2003 pobýval ve vazbě, v roce 2003 požádal o předání k výkonu trestu do České republiky. Toto mu bylo umožněno a v září 2007 byl předán do České republiky a soudem mu byl stanoven trest ve výši 25 let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Nejprve pobýval ve [obec], kde byl zařazen do III. prostupné skupiny