47 C 73/2022-246 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze [datum] domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 741 965 Kč s příslušenstvím s tím, že byla účastníkem soudního řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ obvodní soud“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ napadené řízení“), které bylo vedeno o zvýšení výživného na nezletilé děti. V napadeném řízení bylo žalobkyni doručováno fikcí, pročež obvodní soud dne [datum] rozhodl tak, že výživné na syny zvýšil na částku 14 000 Kč a 11 000 Kč měsíčně a zároveň žalobkyni stanovil povinnost uhradit nedoplatek na výživném ve výši 394 640 Kč. Původní výživné přitom činilo 2 200 Kč a 1 800 Kč, když ke zvýšení výživného soud přistoupil poté, co žalobkyně nekomunikovala, nedoložila své majetkové poměry a soud je tak určil fikcí. Žalobkyně poté, co se o vydání rozhodnutí o zvýšení výživného dozvěděla, podala odvolání spolu s návrhem na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Zmíněné návrhy byly zamítnuty rozhodnutím obvodního soudu z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím [název soudu] z [datum rozhodnutí] č. j.: [číslo jednací]. Citovaná rozhodnutí byla zrušena nálezem Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] pro rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Jmenovaná rozhodnutí způsobila žalobkyni značnou újmu, neboť byla nucena platit výživné zcela nekorespondující s jejími příjmy, v důsledku čehož bylo proti žalobkyni zahájeno trestní řízení z důvodu zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku a několikrát jí byl odebrán řidičský průkaz. Celá situace byla pro žalobkyni extrémně citově náročná, onemocněla reaktivní akutně-stresovou poruchou, následkem čehož byla nucena setrvat 13 měsíců v pracovní neschopnosti. Po skončení pracovní neschopnosti se nemohla pro psychickou náročnost povolání a se zřetelem na svůj zdravotní stav na původní pracovní pozici vrátit, přičemž v současné době vykonává zaměstnání toliko na poloviční úvazek. Kromě finančních a zdravotních potíží měla nezákonná rozhodnutí negativní vliv i na společenský život žalobkyně. Rodina, přátelé, kolegové a známí ji považovali za„ neplatiče výživného“, byla poškozena její pověst a důstojnost. S ohledem na uvedené se žalobkyně domáhala jednak částky 65 000 Kč jakožto rozdílu mezi nemocenskou a předpokládaným výdělkem po dobu, kdy byla 13 měsíců v pracovní neschopnosti a jednak odškodnění 300 000 Kč za ztrátu zaměstnání, jež kvůli svému onemocnění nemohla již dále vykonávat. K uvedenému nároku uvedla, že před vydáním nezákonných rozhodnutí pracovala na pozici nákupčí ve společnosti [právnická osoba], konkrétně od května [rok] a očekávala povýšení na manažerskou pozici. Dále se žalobkyně domáhala náhrady škody ve výši 30 000 Kč za ztrátu řidičského průkazu. V souvislosti s akutními stavy a trvalými následky způsobenými reaktivní akutně-stresovou poruchou žádala dále náhradu újmy na zdraví ve výši 286 965 Kč. Závěrem se žalobkyně domáhala odškodnění za ztrátu dobré pověsti, jména, důstojnosti a zhoršení jejích společenských vztahů, a to ve výši ve výši 60 000 Kč. 2. Žalovaná ve svém vyjádření z [datum] učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu a náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) v celkové výši 741 965 Kč s příslušenstvím, jež jí měla vzniknout z titulu nezákonného rozhodnutí, a to usnesením obvodního soudu z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím [název soudu] z [datum rozhodnutí] č. j.: [číslo jednací]. Žalovaná vyslovila žalobkyni omluvu za vydání nezákonných rozhodnutí, avšak finančním nárokům žalobkyně nevyhověla ani z části, když uvedla, že co se týče nároku na náhradu ušlého výdělku ve výši 65 000 Kč, neměla za prokázaný ani vznik tvrzené škody, ani skutečnost, že by žalobkyni v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí vzniklo tvrzené poškození zdraví, shodně tak pokud jde o nárok na náhradu majetkové škody za ztrátu zaměstnání ve výši 300 000 Kč. Jde-li o nárok na náhradu škody ve výši 30 000 Kč za odebrání řidičského průkazu, konstatovala, že žalobkyně nevysvětlila, co má škoda představovat a vznik této škody. U nároku na náhradu škody na zdraví ve výši 286 965 Kč zejména namítala, že žalobkyně neprokázala, že by jí v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí vzniklo tvrzené poškození zdraví. Konečně v případě nároku na poskytnutí zadostiučinění za ztrátu dobré pověsti a zhoršení jejích společenských vztahů ve výši 60 000 Kč brojila, že žalobkyně přesně neuvedla, kterým orgánem činným v trestním řízení bylo její trestní stíhání vedeno, svá tvrzení ohledně nemajetkové újmy nedoložila, pročež měla konstatování porušení práva a vyslovení omluvy za dostatečné zadostiučinění. S odkazem na výše uvedené navrhla žalobu zcela zamítnout. 3. Žalobkyně v replice ze [datum] doplnila, že vyslovení omluvy ze strany žalované nepovažuje za dostačující zadostiučinění. V závěru žalobkyně navrhla rozšíření žaloby o 285 850, 41 Kč, když tato částka měla představovat náhradu škodu, jež žalobkyni vznikla jednak tím, že v rámci exekuce vedené JUDr. [příjmení] byla vymožena částka 482 640 Kč, ale poté zrušení nezákonného rozhodnutí jí byla vrácena toliko částka 407 180, 69 Kč. Dále tím, že byla nucena uhradit náklady soudního exekutora a náklady oprávněného v celkové výši 151 403, 60 Kč. Nadto uplatňovala škodu ve výši 58 987, 50 Kč, kterou zaplatila za právní zastoupení v dané věci Mgr. [příjmení]. 4. Řízení o shora uvedené žalobě probíhalo u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením č. j.: [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], pak soud vyloučil k samostatnému projednání řízení o nároku žalobkyně na náhradu za ztrátu výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti ve výši 65 000 Kč, nárok na náhradu za ztrátu zaměstnání ve výši 300 000 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 286 965 Kč v souvislosti s poškozením jejího zdraví reaktivní akutně-stresovou poruchou, neboť žalobkyně k prokázání svých nároků navrhla zpracování znaleckého posudku a ve vztahu k ostatním nárokům žalobkyně nebylo hospodárné oddalovat rozhodnutí ve věci. O ostatních nárocích bylo rozhodnuto zdejším soudem dne [datum rozhodnutí] rozsudkem č. j.: [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím [název soudu] č. j.: [číslo jednací]. Předmětem řízení ve zde projednávané věci tak zůstal nárok žalobkyně na náhradu za ztrátu výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti ve výši 65 000 Kč, když žalobkyně tvrdila, že v důsledku vydání nezákonných rozhodnutí měla finanční potíže a bylo s ní vedeno trestní stíhání, což vyústilo v onemocnění žalobkyně reaktivní akutně-stresovou poruchou, v jejímž důsledku byla žalobkyně nucena setrvat v pracovní neschopnosti po dobu 13-ti měsíců, konkrétně od [datum] do [datum]. S ohledem na výši nemocenské a výši přepokládaného výdělku tak vznikla žalobkyni škoda ve výši 65 000 Kč. Dále soud v nynějším řízení rozhodoval o nároku žalobkyně na náhradu za ztrátu zaměstnání ve výši 300 000 Kč, neboť kvůli zdravotnímu stavu způsobenému výše zmíněným onemocněním, již nemohla v dosavadním zaměstnání ve společnosti [právnická osoba] pracovat. Konečně soud ve zde souzené věci rozhodoval o nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy ve výši 286 965 Kč v souvislosti s poškozením jejího zdraví reaktivní akutně-stresovou poruchou. Při vyčíslení předmětného nároku žalobkyně vycházela z Metodiky Nejvyššího soudu ČR. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 6. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu a na náhradu škody dne [datum]. Dále byl nesporným průběh napadeného řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] podal otec nezletilých synů, [jméno] [jméno] [příjmení], návrh na zvýšení výživného. Žalobkyně byla prostřednictvím advokáta dne [datum] vyzvána k doplnění odůvodnění odvolání v jiném probíhajícím řízení pod sp. zn. [spisová značka] a spis byl odeslán odvolacímu soudu. Návrh otce na zvýšení výživného byl tak rozeslán až pokynem z [datum], písemnosti označené jako "návrh + poučení + výzva" byly doručovány matce (nikoli právnímu zástupci matky), pročež žalobkyni byly tyto písemnosti doručeny fikcí dne [datum]. Dále byla žalobkyně předvolána k ústnímu jednání a obeslána s dotazem, zda ji bude Mgr. [příjmení] zastupovat i pro uvedené řízení a pokud ano, ať obratem doloží plnou moc k zastupování a informuje právního zástupce o jednání. I tyto písemnosti byly poškozené doručeny do datové schránky fikcí dne [datum]. K ústnímu jednání, konanému dne [datum], se proto žalobkyně nedostavila. Obvodní soud vydal rozsudek pod sp. zn. [spisová značka], kterým změnil své dřívější rozhodnutí o výživném tak, že žalobkyně byla povinna platit na výživu nezletilého syna [jméno] [jméno] [příjmení] částku 14 000 Kč a na v