50 C 38/2023-49 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované částky ve výši 41 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení coby odškodnění nemajetkové újmy způsobené žalobkyni nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení, které bylo vedeno u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, (dále jen„ KS“) pod sp. zn. 44 ICm 1526/2012 ve věci žaloby o určení neúčinnost dlužníkových právních úkonů. Žalobkyně uvedla, že soudní řízení bylo zahájeno dne [datum] a trvalo bez mála celkem 10 let od podání žaloby do právní moci rozhodnut í soudu druhého stupně. Žalobkyně proto požadovala po žalované dne [datum] zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích, a to ve výši 360 000 Kč. Žalovaná poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 96 250 Kč. Žalobkyně se snížením zadostiučinění a zejména s odůvodněním jeho snížení nesouhlasí a požaduje zadostiučinění v plné výši, resp. v jeho základní výši bez jeho snížení. Podle žalobkyně se jednalo o standardní nárok na zaplacení který mohl být v rámci řádného využití všech procesních institutů rozhodnutý bez zbytečných průtahů. Nutnost výslechu svědků a zpracování posudku neodůvodňuje postup soudu I. stupně v řádu několika let, přičemž např. při využiti tzv. koncentrace řízení mohly být tyto důkazní prostředky provedeny v řádu cca jednoho roku. 2. V podání ze dne [datum] žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok ve výši 360 000 Kč, a to coby nárok na zadostiučinění za nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky soudního řízení. Žádost žalobkyně byla ze strany žalované projednána ve stanovisku ze dne [datum] shledána částečně důvodnou a žalovaná tak poskytla žalobkyni odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení ve výši 96 250 Kč. Žalovaná dále stručně popsala průběh řízení. Ve vztahu k tvrzené nepřiměřené délce řízení uvedla, že celková délka činila 10 let a 2 měsíc. Ve věci došlo k průtahům, například při vydání usnesení o ustanovení znalce a při nařízení jednání odvolacího soudu. Žalovaná poukazovala na skutkovou a procesní složitost řízení a též na to, že bylo rozhodováno ve věci na všech třech stupních soudní soustavy, přičemž odvolací soud rozhodovat v řízení dvakrát. S ohledem na částečné vyhovění žádosti žalovaná uvedla, že je poskytnuté zadostiučinění přiměřené, a proto navrhla zamítnutí žaloby. <b>Skutková zjištění:</b> 3. Z nesporných tvrzení účastníků ve spojení s listinnými důkazy (tj. stanovisko žalované ze dne [datum]) vzal soud za prokázané, že žalobkyně se dne [datum] obrátila na žalovanou se svou žádostí o odškodnění. Ze zmíněného stanoviska žalované soud dále zjistil, že žádosti žalobkyně bylo částečně vyhověno, když jí žalovaná přiznala peněžité zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 96 250 Kč. 4. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 5. Ze spisu vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 96/2005 soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení): Žaloba podána dne [datum], žalobkyně v nynější věci v naříkaném řízení vystupovala v procesním postavení žalované. -) Žaloba byla žalovanému společně s výzvou k vyjádření doručena dne [datum]. -) Vyjádření k žalobě [datum]. -) Nařízení jednání [datum] a následně odročení den [datum] na [datum] -) První jednání ve věci dne [datum], odročeno na [datum] za účelem doplnění tvrzení účastníků a navržení důkazů. -) Doplnění žaloby dne [datum] -) Ústní jednání dne [datum], odročeno na [datum] za účelem výslechu svědků. -) Ústní jednání dne [datum], odročeno na [datum] za účelem provedení dalších důkazů. -) Ústní jednání na den [datum] odvoláno s tím, že žalobce navrhl přerušit řízení, protože podal trestní oznámení na dlužníka [jméno] [příjmení]. -) Usnesením KS ze dne [datum] bylo rozhodnuto o přerušení řízení do vyřízení trestního oznámení žalobce na dlužníka [jméno] [příjmení], v PM dne [datum] -) Dne [datum] podán návrh na pokračování v řízení. -) Usnesením KS ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že se v přerušeném řízení pokračuje. -) Ústní jednání dne [datum], odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku. -) Dne [datum] usnesením ustanoven znalec z oboru ekonomika. -) Znalec předložil soudu znalecký posudek dne [datum] -) Ústní jednání dne [datum], odročeno na [datum] za účelem výslechu svědků. -) Ústní jednání dne [datum], odročeno na [datum]. -) Ústní jednání dne [datum] a bylo odročeno na [datum]. -) Ústní jednání dne [datum]. -) Ústní jednání dne [datum], odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. -) KS vyhlásil dne [datum] rozsudek, žalobě vyhověl. -) Dne [datum] podala žalovaná proti rozsudku odvolání. -) Předkládací zpráva ze dne [datum]. -) Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] byl napadený rozsudek zrušen. -) Ústní jednání dne [datum], odročeno na [datum]. -) Ústní jednání dne [datum], odročeno na [datum]. -) Ústní jednání dne [datum], odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. -) Dne [datum] vyhlášen rozsudek, soud žalobě částečně vyhověl. -) Dne [datum] podala žalovaná proti rozsudku odvolání, odvolání podáno též žalobkyní. -) Spis předložen dne [datum] odvolacímu soudu. -) Rozsudkem Vrchního soudu v Praze vyhlášeným dne [datum] byl napadený rozsudek změněn tak, že žaloba byla zcela zamítnuta. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne [datum]. -) Žalobkyně podala dne [datum] dovolání. -) Spis byl dne [datum] předložen Nejvyššímu soudu ČR. -) Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] bylo dovolání odmítnuto. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 6. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. <b>Právní úprava:</b> 7. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení. 8. Podle § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 9. Podle § 13 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 10. Podle § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle § 15 odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 11. Podle § 31a odst. 1 zákona platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. <b>Právní posouzení dané věci:</b> 12. Jak uvedeno shora, žalobkyně se domáhala peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného soudního řízení. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy. 13. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřená délka řízení