50 C 4/2022-54 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 5. 12. 2022 domáhá finančního zadostiučinění ve výši 225 000 Kč za nemajetkovou újmu vyvolanou nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení, které bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [číslo] [spisová značka]. Žalobce uvádí, že naříkané řízení trvalo 9 let a 4 měsíce, tedy 112 měsíců, a mělo pro žalobce velmi důležitý význam, neboť se naříkané řízené týkalo zdraví a života matky žalobce. Rovněž se domáhá zvýšení základní částky odškodnění s ohledem na inflaci, která proběhla od roku 2010. Žalobce uvádí, že již obdržel od žalované v rámci mimosoudního uplatnění dobrovolné odškodnění ve výši 75 000 Kč, za adekvátní částku odškodnění má však u žalobkyně uplatněných 300 000 Kč, proto žaluje rozdíl ve výši 225 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z 23. 2. 2022. Uvedla, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a žalobce odškodnila částkou 75 000 Kč. Žalovaná ponížila základní částku (dle sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 při délce 9 let a 4 měsíce) odškodnění o 25 % z důvodu složitosti řízení, 15 % z důvodu četnosti rozhodování soudů a o 10 % z důvodu sdílené újmy. Základní částku naopak navýšila o 10 % pro význam řízení pro žalobce. 3. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne 4. 11. 2022. 4. Ze spisu vedeného u Městského soudu v Brně, sp. zn. [číslo] C 14/2013, soud zjistil následující: Dne 5. 2. 2013 byla podána žaloba žalobci [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce] proti žalovanému [příjmení] onkologický ústav. Jednalo se o žalobu na zaplacení odškodnění v souvislosti se škodou na zdraví ve výši 720 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] se konkrétně domáhal úhrady částky 240 000 Kč. V případě žalobce c), tj. [jméno] [celé jméno žalobce] se jedná o odškodnění za újmu vyvolanou usmrcením paní [jméno] [příjmení], která byla babičkou žalobce. Dne 9. 12. 2013 soud vyzývá žalovaného k vyjádření k žalobě. Žalovaný se vyjadřuje 7. 1. 2014. Právní zástupce žalobců se vyjadřuje 22. 1. 2014. Žalovaný se vyjadřuje k stanovisku žalobců 14. 2. 2014. Jednání je nařízeno pokynem z 12. 3. 2014 na 29. 4. 2014. Toto jednání se koná, jsou čteny listinné důkazy, jednání je odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 30. 4. 2014, tohoto dne je poté rozsudek vyhlášen. Písemné vyhotovení rozsudku z 30. 4. 2014 je založeno pod číslem listu 65. Žaloba žalobců byla zamítnuta. Žalobci podávají dovolání 11. 6. 2014. Věc je předložena odvolacímu soudu 24. 7. 2014 [název soudu] jakožto soud odvolací rozhoduje 19. 1. 2015 usnesením pod číslem listu 78, tímto rozsudek soudu prvého stupně zrušuje a věc mu vrací k dalšímu řízení. Odvolací soud uzavírá, že předchozí rozsudek zakládající odpovědnost žalovaného není pro toto řízení závazný. Soud prvé instance má poskytnout straně žalované poučení dle § 118a odst. 1 týkající se otázky promlčení a doplnění skutkových tvrzení. Dále je vytýkáno, že soud v naříkaném řízení si má zjistit skutkový stav sám, nezávisle tento posoudit. Rozsudek je stranám rozeslán 22. 1. 2015. Usnesením ze dne 18. 9. 2015 soud vyzývá žalovaného, aby doplnil svá skutková tvrzení v návaznosti na rozhodnutí odvolacího soudu. Žalovaný doplňuje skutková tvrzení 21. 10. 2015. Jednání je nařízeno pokynem z 9. 6. 2016 na 26. 7. 2016. Volaný svědek se z tohoto jednání omlouvá. Jednání je odročeno na 4. 10. 2016, z tohoto jednání se omlouvá právní zástupce žalobců. Jednání je odročeno na 18. 10. 2016. Toto jednání se koná, je slyšena svědkyně [příjmení] a jednání je odročeno na 12. 1. 2017 za účelem ustanovení a předvolání znalců. Usnesením z 9. 11. 2016 je ustanoven znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] a usnesením z 9. 11. 2016 ustanoven znalcem [příjmení] [jméno] [jméno]. Ustanovený znalec se omlouvá z nařízeného jednání. V řízení je poté vypracován 6. 1. 2017 doplněk znaleckého posudku ve věci škody na zdraví paní [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], datovaný 6. 1. 2017. Jednání je k žádosti znalce odročeno na 30. 3. 2017. Toto jednání se koná. Na tomto je slyšen znalec [příjmení] [jméno] a znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Jednání je odročeno na 16. 5. 2017 za účelem doplnění dokazování. Soud rozhoduje o znalečném 28. 4. 2017 ve vztahu k oběma znalcům. V řízení je poté vypracován doplněk [číslo] znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], datovaný 15. 5. 2017. Jednání se koná 16. 5. 2017, jsou čteny listinné důkazy a jednání je odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 26. 5. 2017, tohoto dne je poté rozsudek vyhlášen. Písemné vyhotovení rozsudku je založeno pod číslem listu 170, žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobcům žalované částky, tedy konkrétně pokud jde o [jméno] [celé jméno žalobce] částku 240 000 Kč. Žalovaný se odvolává 1. 9. 2017. Žalobci se odvolávají proti nákladovému výroku 5. 9. 2017. Žalobci žádají vydání opravného usnesení 5. 9. 2017. Soud usnesením z 10. 10. 2017 zamítá návrh na vydání opravného usnesení a výrokem II. opravuje výrok V. rozsudku ve věci samé. 9. 10. 2017 je žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku. Žalovaný se vyjadřuje k odvolání žalobce 13. 11. 2017. Věc je předložena odvolacímu soudu 14. 12. 2017. Jednání je nařízeno na 16. 1. 2019, a to v prosinci 2018. Právní zástupce žalobce žádá o odročení jednání z důvodu kolize. 14. 1. 2019 se žalobci ještě vyjadřují k odvolání žalovaného. Jednání před odvolacím soudem se koná 16. 1. 2019. Jednání je odročeno za účelem doplnění tvrzení a důkazních návrhů na 13. 3. 2019. Žalobci doplňují skutková tvrzení o důkazní návrh podáním ze dne 20. 2. 2019. Jednání odvolacího soudu se koná 13. 3. 2019, na tomto je vyhlášeno usnesení, kterým se jednání odročuje za účelem výslechu znalců na 24. 4. 2019. Toto jednání odvolacího soudu se koná, je slyšen znalec [příjmení] [jméno] a [anonymizována dvě slova], jednání je pak odročeno na 16. 5. 2019 za účelem přednesu závěrečných návrhů. Žalobci zakládají závěrečný návrh datovaný 15. 5. 2019. Jednání odvolacího soudu se koná 16. 5. 2019, na tomto je vyhlášen rozsudek. Písemné vyhotovení tohoto rozsudku [název soudu] z 16. 5. 2019 je založeno pod číslem listu 239. Rozsudek soudu prvé instance je změněn tak, že žaloba všech žalobců je zamítnuta. Dále je rozhodnuto v nákladech řízení. Odvolací soud v odůvodnění uzavřel, že s ohledem na § 420 odst. 1 starého občanského zákoníku žalobci neprokázali porušení právní povinnosti žalovaného jakožto nezbytnou podmínku pro vznik obecné povinnosti za škodu, přičemž se nejedná o naplnění podmínek pro vznik zvláštní odpovědnosti objektivní. Z tohoto důvodu odvolací soud v meritorní části rozsudek soudu prvé instance změnil tak, že žaloby zamítl. Odvolací soud se poté vyjadřuje i k odlišným závěrům, které byly přijaty s ohledem na dřívější rozhodnutí, jehož předmětem bylo posouzení porušení povinnosti při stejném úmrtí stejné osoby. Na tomto rozhodnutí je vyznačena doložka právní moci 10. 7. 2019. Žalobci podávají dovolání dne 10. 9. 2019. Žalovaná se vyjadřuje k podanému dovolání 21. 10. 2019. Věc je předložena dovolacímu soudu 4. 12. 2019 Nejvyšší soud rozhoduje usnesením z 11. 11. 2021 pod číslem listu 270 tak, že se dovolání odmítá. Na tomto rozhodnutí je doložka právní moci 16. 12. 2021. Žalobci dále podávají ústavní stížnost, o této rozhoduje Ústavní soud usnesením ze dne 2. 6. 2022 pod sp. zn. II ÚS 455/22 tak, že ústavní stížnost odmítá. Tím naříkané řízení končí. 5. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. 6. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu n