11 C 121/2024-33 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Návrhem došlým Obvodnímu soudu pro , adresa, dne , datum, , ve znění pozdějšího upřesnění, se manžel domáhal rozvodu manželství účastníků uzavřeného dne , datum, před Obvodním úřadem v , adresa, . Manžel uvedl, že u něho se jedná o manželství druhé, u manželky o manželství prvé. Z manželství účastníků se narodily dvě děti, a to již zletilé dcery , jméno FO, , narozená dne , datum, , a , jméno FO, , narozená dne , datum, . Účastníci poslední tři roky žijí jen vedle sebe, od května , rok, pak nevedou společnou rodinnou domácnost, hospodaří odděleně, každý sám a vlastně již ani netvoří manželské společenství. Jejich manželství je tak hluboce, trvale a nezvratně rozvráceno a manžel již nechce v manželském soužití setrvávat. Za příčiny rozvratu manželství manžel považuje vzájemné citové odcizení manželů, kteří postupně začali mít rozdílný názor na trávení volného času a na společnou budoucnost. Manželé si stále více přestávali vzájemně rozumět, přičemž každý z nich měl svůj vlastní pohled na svět a na další budoucnost, jenž se neslučoval s pohledem toho druhého.2. Manželka s návrhem na rozvod manželství souhlasila a k návrhu manžela se připojila, nespornou učinila též manželem uváděnou příčinu rozvratu jejich manželství.3. Soud učinil pokus o smíření účastníků, avšak bez úspěchu, a proto zkoumal, zda jsou splněny podmínky rozvodu manželství.4. Na základě shodných skutkových tvrzení účastníků a provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:5. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Obvodním úřadem v , adresa, , u manželky se jedná o manželství první, u manžela o manželství druhé. Manželé mají dvě společné děti, již zletilé dcery , jméno FO, , narozenou dne , datum, , a , jméno FO, , narozenou dne , datum, . Účastníci spolu jako manželé nežijí asi 2 až 3 roky, zájem na obnově manželského soužití a zachování manželství nemají. Příčinou rozvratu jejich manželství byly vzájemné citové odcizení, postupně vznikající rozdílné názory na trávení volného času a na další společnou budoucnost a celkově odlišný pohled na svět, který se neslučoval s pohledem toho druhého.6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících ustanovení právních předpisů:7. Dle § 755 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.8. Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že všechny zákonné podmínky rozvodu manželství dle § 755 o. z. byly v uvedeném případě splněny. Mezi účastníky je nesporné, že jejich manželství je natolik rozvráceno, že musí být ukončeno rozvodem, zájem na obnovení manželského soužití a zachování manželství nemá ani jeden z účastníků. Na příčině rozvratu manželství se účastníci shodli. Soud proto rozhodl, jak je ve výroku I uvedeno, a manželství účastníků rozvedl.10. Výrok II o nákladech řízení vychází z § 23 z. ř. s., dle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Přitom v dané věci soud neshledal okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.