10 C 15/2025-57 — Obvodní soud pro Prahu 2

1 Žalobce se podanou žalobou u soudu dne , datum, ve znění jejího doplnění ze dne , datum, a ze dne , datum, domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Vězeňské služby ČR pod č. j. VS-, var. symbol, -, Anonymizováno, -801500. Žalobu odůvodnil tím, že řízení bylo zahájeno dne , datum, a pravomocně skončeno dne , datum, . Žalobce pak dne , datum, uplatnil u žalované svůj nárok.2 Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne , datum, , ve kterém vznesla námitku promlčení, současně navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl. Námitku promlčení pak zopakovala i při jednání dne , datum, . Dále uvedla, že namítané řízení bylo pravomocně skončeno dne , datum, . Dne , datum, žalobce uplatnil svůj nárok u žalované a až dne , datum, byla podána žaloba u soudu. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce u ní svůj nárok uplatnil dne , datum, . Řízení o uplatnění nároku na jednorázové odškodnění ve věci služebního poměru u příslušného služebního funkcionáře ředitele Věznice , adresa, bylo zahájeno podáním žádosti dne , datum, a pravomocně skončeno dne , datum, . Dále uvedla, že do délky řízení nelze dle zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, započítat rozhodování o nákladech řízení, viz § 177 odst. 1 „… náklady řízení, které vznikly účastníkovi řízení nese účastník“ ve spojení s ustanovením § 177 odst. 2 „přičemž se nejednalo o rozhodnutí v řízení o odvolání, rozkladu …“. Z toho vyplývá, že je nárok na náhradu nákladů ex lege vyloučen. Žalobce tyto náklady začal uplatňovat až později (mimo samotné meritorní rozhodování) a bylo o nich rozhodováno samostatně., právnická osoba, podání stran je nesporné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil dne , datum, .4 Ze stanoviska žalované ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobci nepřiznala ničeho ve vztahu k nároku na nepřiměřenou délku řízení vedeného u Vězeňské služby ČR pod č. j. VS-, var. symbol, -71/, Anonymizováno, , když tento nárok shledala promlčeným.5 Z rozhodnutí ředitele Vazební věznice , adresa, ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č. j. VS-, var. symbol, -, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že žalobci bylo přiznáno jednorázové odškodnění ve výši 297 381 Kč včetně příslušenství. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .6 Z rozhodnutí ředitele Vazební věznice , adresa, ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č. j. VS-, var. symbol, -, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že žalobci nebyly přiznány náklady řízení vedeného pod č. j. , Anonymizováno, , ve kterém bylo dne , datum, vydáno rozhodnutí služebního funkcionáře pod č. j. VS-, var. symbol, -71/, Anonymizováno, v I. stupni vedeného řízení, neboť podle § 171 odst. 1 zákona o služebním poměru náklady řízení, které vznikly účastníkovi řízení, nese účastník, přičemž se nejednalo o rozhodnutí v řízení o odvolání, rozkladu, v obnoveném nebo přezkumném řízení podle § 171 odst. 2 zákona o služebním poměru.7 Z rozhodnutí ředitele Vazební věznice , adresa, ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č. j. VS-, var. symbol, -, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že bylo opraveno rozhodnutí služebního funkcionáře ze dne , datum, , č. j. VS-, var. symbol, -, Anonymizováno, , a to ve výrokové části rozhodnutí, kdy číslovka „171“ byla nahrazena za číslovku „177“ a obdobně pak i v části odůvodnění rozhodnutí.8 Z rozhodnutí generálního ředitele , právnická osoba, ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č. j. VS-, var. symbol, -41/, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele Vazební věznice , adresa, ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č. j. VS-, var. symbol, -, Anonymizováno, , ve znění opravného usnesení ze dne , datum, , č. j. VS-, var. symbol, -, Anonymizováno, , bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že rozhodnutím ředitele Vazební věznice , adresa, ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č. j. VS-, var. symbol, -, Anonymizováno, nebyly žalobci přiznány náklady řízení vedeného pod č. j. VS-, var. symbol, /, Anonymizováno, , ve kterém bylo dne , datum, vydáno rozhodnutí služebního funkcionáře pod č. j. VS-, var. symbol, -, Anonymizováno, v I. stupni řízení. Odvolací orgán při posouzení otázky, jež byla předmětem tohoto rozhodnutí, tedy zda žalobci, poté co mu meritorním rozhodnutím ředitele věznice bylo jednorázové odškodnění přiznáno má nebo nemá nárok na náhradu nákladů řízení, s odkazem na ustanovení § 117 zákona o služebním poměru dospěl odvolací orgán k závěru, že žalobci nenáleží náhrada nákladů řízení.9 Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Vzhledem ke vznesené námitce promlčení jsou tato zjištění postačující pro právní posouzení předmětu sporu a soud proto nerozvádí jiná zjištění.10 Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle ustanovení § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.Podle ustanovení § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.Podle ustanovení § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.Podle ustanovení § 32 OdpŠk (1) se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Podle odst. 3 se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.Podle ustanovení § 35 odst. 1 Odpšk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.Podle ustanovení § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o. z.“).Podle ustanovení § 14 odst. 1 citovaného zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 citovaného § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.Ustanovení § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.11 Soud učinil ve