ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2025:19.C.130.2025.1 Datum: 2025-10-02 Předmět: o zaplacení 45 809 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 13 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 31a z. č. 262/2006 Sb."] ["průtahy řízení""lhůty""náhrada nákladů""odvolání""zadostiučinění / satisfakce""nemajetková újma""náklady řízení""dokazování""péče řádného hospodáře"]
O co šlo: o zaplacení 45 809 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 13 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 31a z. č. 262/2006 Sb."])
1. Žalobce se svou žalobou ze dne 17. 6. 2025 domáhá zaplacení částky 45.809 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“), kterou spatřuje v nepřiměřené délce řízení vedeného před Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 61 Cm 25/2020. Svůj nárok odůvodňuje tím, že řízení, ve které byl žalobce v pozici žalobce, trvalo více než čtyři roky a devět měsíců, přičemž po dobu téměř tří let soud neprovedl žádný procesní úkon, což vedlo k nepřiměřeným průtahům. Žalobce zdůrazňuje, že řízení nebylo skutkově ani procesně složité, a proto takto dlouhá doba řízení není ospravedlnitelná. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a Evropského soudu pro lidská práva žalobce tvrdí, že mu vznikla morální újma, jejíž odškodnění požaduje v penězích, a výši zadostiučinění stanovil na základě metodiky Nejvyššího soudu částkou 107 684 Kč, od které odečetl částku již poskytnutou žalovanou ve výši 61 875 Kč, a proto nyní žalobou požaduje částku ve výši 45 809 Kč.2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobce u ní uplatnil předběžně svůj nárok dne 11. 2. 2025, a to na přiznání přiměřeného zadostiučinění ve výši 107 684 Kč. Žalovaná žádost posoudila dne 24. 3. 2025, přičemž konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu podle § 13 OdpŠk z důvodu nepřiměřené délky řízení, zejména s ohledem na zásadní prodlevu mezi říjnem 2020 a zářím 2023. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění žalovaná vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, a jako základní částku použila 15 000 Kč za rok řízení, respektive 1 250 Kč za měsíc, přičemž za první dva roky aplikovala částku poloviční, neboť každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. V případě žalobce, jehož řízení trvalo 4 roky a 9 měsíců, stanovila žalovaná základní částku ve výši 56 250 Kč, kterou navýšila o 10 % z důvodu postupu soudu, a dospěla tak k výsledné částce 61 875 Kč. Tuto částku považuje žalovaná za přiměřenou všem okolnostem věci a zdůrazňuje, že řízení nebylo skutkově ani procesně složité a význam věci pro žalobce shledala jako běžný.3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:4. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že:- Žalobce dne 11. 2. 2025 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 107 684 Kč za nesprávný úřední postup, resp. zadostiučinění za nemajetkovou újmu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 61 Cm 25/2020.- Žalovaná tuto žádost žalobce projednala dne 24. 3. 2025 a stanoviskem sdělila, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, spočívajícím v nepřiměřené délce a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 61 875 Kč.- Částka 61 875 Kč byla následně žalobci uhrazena.5. Z provedeného dokazování podstatným obsahem spisu u Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 61 Cm 25/2020 má soud za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení: Dne 12. 3. 2020 podala žalobkyně , Jméno žalobce, . u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobu vedenou pod sp. zn. 61 Cm 25/2020 na zaplacení 10.886.000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za porušení péče řádného hospodáře. Dne 6. 5. 2020 soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku a ta jej 14. 5. 2020 uhradila. Dne 30. 6. 2020 soud zaslal žalobu žalovaným a vyzval k vyjádření. Dne 20. 7. 2020 soud k žádosti žalovaných prodloužil lhůtu k vyjádření k žalobě. Dne 31. 8. 2020 se žalovaní k žalobě vyjádřili. Dne 22. 10. 2020 zaslal soud žalobkyni vyjádření žalovaných a současně ji vyrozuměl, že nebude vydán platební rozkaz. Dne 26. 9. 2023 soud nařídil první jednání ve věci na 18. 1. 2024. Dne 18. 1. 2024 proběhlo první soudní jednání. Dne 13. 2. 2024 žalovaní zaslali soudu návrh na doplnění dokazování. Dne 16. 2. 2024 zaslal vyjádření žalobce. Dne 20. 3. 2024 zaslali vyjádření žalovaní. Dne 4. 4. 20204 zaslal repliku žalobce. Dne 8. 4. 2024 soud odročil ústní jednání nařízené na 9. 4. 2024 na 30. 5. 202'4 z důvodu nemoci soudkyně. Dne 29. 4. 2024 zaslali vyjádření žalovaní. Dne 30. 5. 2024 se konalo druhé jednání, při němž byl vyhlášen rozsudek. Dne 13. 8. 2024 podal žalobce odvolání, které následně vzal zpět dne 8. 10. 2024 z důvodu dosažení mimosmluvní dohody. Dne 9. 12. 2024 rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením č. j. 44 Cmo 271/2024-245 o zastavení odvolacího řízení. Dne 30. 12. 2024 nabylo toto usnesení právní moci.6. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.13. Na základě tvrzení žalobce a provedeného dokazování má soud za prokázané, že předmětné řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 61 Cm 25/2020, jehož účastníkem byl žalobce v roli žalobce, trvalo od podání žaloby dne 12. 3. 2020 do jeho skončení dne 30. 12. 2024, tedy 4 roky a 9 měsíců.14. Soud tak s ohledem na provedené dokazování a obsah spisu zhodnotil průběh tohoto řízení co do své délky jako zjevně nepřiměřený. Ke shodnému závěru dospěla i žalovaná, která již v předběžném projednání nároku konstatovala nepřiměřenou délku řízení a žalobci přiznala částečné odškodnění.15. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že je zde dán odpovědnostní titul dle zákona č. 82/1998 Sb.16. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3889/2009, nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení., za první dva roky však v částce poloviční.17. Pro posuzované řízení soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 15 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční.18. Vzhledem k tomu, že řízení trvalo celkem 4 roky a 9 měsíců, soud stanovil základní částku odškodnění podle shora uvedené metodiky, soud základní částku vyčíslil na 56 250 Kč. Tuto částku pak podrobil kritériím uvedeným v citovaném stanovisku Nejvyššího soudu.19. Soud dospěl k závěru, že základní částku je třeba zvýšit o 10 % z důvodu nečinnosti soudu v období mezi 22. 10. 2020, kdy žalobce obdržel sdělení, že nebude vydán platební rozkaz, a 24. 1. 2024, kdy došlo k prvnímu jednání ve věci. Tento průtah v délce více než tří let nebyl odůvodněn složitostí věci ani postupem účastníků řízení.20. U ostatních kritérií soud neshledal důvody pro další korekci základní částky. Žalobce se na délce řízení nepodílel obstrukčním jednáním a jeho procesní postup nepřispěl k průtahům.21. Soud tak dospěl k závěru, že základní částku je třeba po zohlednění všech kritérií zvýšit o 10 % z důvodu nečinnosti soud
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.