19 C 178/2025-97 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal na žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném pro rozhodné období (dále jen „OdpŠk“), a to ve formě peněžitého plnění ve výši 130 375 Kč s úrokem z prodlení z této částky ode dne podání žaloby do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, podala žalobkyně společnost , anonymizováno, , IČO , IČO, , s tehdejším sídlem , adresa, (jež zanikla výmazem z obchodního rejstříku dne , datum, , přičemž v soudním řízení došlo k procesnímu nástupnictví na straně žalobkyně nejprve na společnost , anonymizováno, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , a následně na aktuální žalobkyni společnost , anonymizováno, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , proti žalované společnosti , anonymizováno, , IČO , IČO, , s tehdejším sídlem , adresa, (jež zanikla výmazem z obchodního rejstříku dne , datum, , přičemž procesními nástupci byli mimo jiné žalobci), k Městskému soudu v Brně žalobu o určení vlastnického práva k budově č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemcích p. č. , Anonymizováno, a jednotky č. , Anonymizováno, , a dále až č. , Anonymizováno, (tedy i jednotky č. , Anonymizováno, ) v této budově se nacházející, vše v k. ú. , adresa, , obci , adresa, , a domáhala se určení, že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastníci těchto nemovitostí, kdy velikost jejich spoluvlastnických poměrů odpovídá poměru, v jakém je z vlastních zdrojů vytvořili. Městský soud v Brně zahájil o žalobě řízení vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobce má ve svém výlučném vlastnictví jednotku č. , Anonymizováno, způsob využití byt, vymezenou v budově č. p. , anonymizováno, , byt. dům, to vše v k. ú. , adresa, , obci , adresa, , na základě smlouvy kupní o převodu vlastnictví jednotky ze dne , datum, , kdy právní účinky vkladu jeho vlastnického práva nastaly dne , datum, . Na žádost žalobkyně byla v katastru nemovitostí u jednotky zapsaná poznámka o podané žalobě dne , datum, a poznámka spornosti dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Žalobce je přesvědčen, že měl být účastníkem předmětného soudního řízení ode dne nabytí vlastnického práva k jednotce. Společnost , anonymizováno, od tohoto data nebyla pasivně věcně legitimovaná ve vztahu k jednotce a žaloba byla ve vztahu k jednotce vadná a neprojednatelná. Ve způsobu, jakým Městský soud v Brně vedl předmětné soudní řízení, lze spatřovat nesprávný úřední postup a vícero pochybení na straně Městského soudu v Brně, jež vyústily ve vydávání opravných usnesení a rušení usnesení Městského soudu v Brně odvolacím soudem, a ve výsledku ve zcela nepřiměřené průtahy celého řízení. Ač pro žalobce předmětné soudní řízení dne , datum, skončilo, Městský soud v Brně v dané věci stále meritorně nerozhodl. Městský soud v Brně dodnes ani nezahájil dokazování, neboť na jednání dne , datum, toliko usnesením rozhodl o procesním nástupnictví u dvou žalovaných osob, o kterých opomenul rozhodnout dříve, a následně odročil jednání na neurčito za účelem doručení usnesení o záměně účastníkům na straně žalovaných. Žalobce uvádí, že se soudním řízením o určení vlastnictví k nemovitosti dostal do právní nejistoty, kdy nebylo postaveno na jisto, zda mají předmětnou bytovou jednotku v hodnotě několika milionů korun českých ve svém vlastnictví, či nikoliv (ač oni sami se znalostí obsahu soudního spisu měli nedůvodnost a šikanóznost žaloby za očividnou, právní nejistota veřejnosti, včetně potenciálních zájemců o jednotku, vidící poznámku spornosti zapsanou v katastru nemovitostí byla značná). V uvedené věci je zcela zjevné, že Městský soud v Brně nevydal rozhodnutí ve lhůtě přiměřené, když nevydal žádné meritorní rozhodnutí za dobu , Anonymizováno, . Současně je také vhodné poukázat na mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu, kde tento uvedl, v souladu s rozhodovací praxí Evropského soudu, že porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je nesprávným úředním postupem, samo o sobě zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla způsobena dotčeným osobám imateriální újma, za kterou jim náleží přiměřené zadostiučinění. Na základě výše uvedeného je nesporné, že žalobce má nárok na přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy, která byla způsobena při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem. Náhradu v požadované výši žalobce vyčísluje v souladu se stále aktuální judikaturou Nejvyššího soudu a v souladu s principy odškodňování, jež jsou v obdobných případech aplikovány Evropským soudem pro lidská práva a zejména stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . S ohledem na tyto skutečnosti má žalobce za to, že by měla být stanovena základní částka zadostiučinění za jeden rok řízení ve výši 20 000 Kč. Žalobce zároveň navrhl zvýšení celkové částky s ohledem na postup soudu během řízení, dále s ohledem na složitost řízení, kdy řízení nebylo skutkově ani právně složité, dále vzhledem ke skutečnosti, že žalobce svým jednáním nikterak nepřispěl k průtahům v řízení, naopak to byl on, kdo urgoval postup v řízení o určení vlastnictví žádostmi o nařízení jednání a také s ohledem na význam předmětu řízení, neboť předmět řízení pro ně měl značný význam, a to zejména s ohledem na vysokou hodnotu jednotky, která je v hodnotě několika milionů korun českých. S přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem případu žalobce navrhl základní částku za jeden rok řízení zvýšit o 40 %. Žalobce tak nárokoval celkem částku ve výši 154 000 Kč. Žalovaná však žalobci poskytla pouze částku 23 625 Kč. Žalobce tuto částku považoval za nedostačující, a to i s odkazem na inflaci.2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Zrekapitulovala průběh řízení a zopakovala své stanovisko, které poskytla již ve fázi předběžného uplatnění nároku, že celkovou délku řízení je nutné posuzovat v době, kdy byl žalobce účastníkem samotného řízení, tedy od , datum, do , datum, , tj. , Anonymizováno, . Uvedenou délku lze hodnotit jako nepřiměřenou a představovala tak nesprávný úřední postup. Žalovaná při stanovení odškodnění vycházela z částky 15 000 Kč za rok trvání řízení s odkazem na stanovisko Nejvyššího soudu s tím, že z důvodu složitosti věci základní částku snížila o 5 %. Význam řízení hodnotila jako standardní. Základní částku dále snížila z titulu sdílené újmy. Žalovaná tedy poskytla žalobci finanční zadostiučinění ve výši 23 624 Kč. Tuto formu kompenzace považuje žalovaná za dostačující.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění i nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané níže uvedené skutečnosti:4. Žalobce uplatnil u žalované dne , datum, svůj nárok na peněžité zadostiučinění ve výši 154 000 Kč (nesporná tvrzení účastníků, stanovisko žalované z , datum, ). Dne , datum, vyhotovila žalovaná ve věci stanovisko, v němž s odkazem na rekapitulaci posuzovaného řízení a relevantní tuzemskou i zahraniční judikaturu konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a tím k porušení právo žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. Dále pak žalovaná uvedla, že poskytnutí finančního zadostiučinění ve výši 23 625 Kč představuje odpovídající formu odškodnění. Ve zbytku byl proto uplatněný nárok žalobce shledán nedůvodným (stanovisko žalované ze dne , datum, ).5. Ze spisu vedeného Městským soudem v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil následující: Dne , datum, podala společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „žalobkyně 1“) žalobu o určení spoluvlastnického práva. Žalovanou byla označena společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „žalovaná 1“). Žalovaná 1 se dne , datum, vyjádřila k žalobě. Dne , datum, žalobkyně 1 podala repliku. Dne , datum, soud vyzval žalobkyni 1 k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne , datum, podala žalobkyně 1 návrh na vydání předběžného opatření. Usnesením ze dne , datum, soud zastavil řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku za žalobu. Současně usnesením z téhož dne odmítl návrh na nařízení předběžného opatření. Dne , datum, se žalovaná 1 vyjádřila k návrhu na vydání předběžného opatření. Dne , datum, podala žalobkyně 1 odvolání proti usnesení ze dne , datum, . Dne , datum, podala žalobkyně návrh na změnu žalobního petitu. Usnesením ze dne , datum, soud zrušil svoje usnesení o zastavení řízení. Dne , datum, byl podán návrh na vstup vedlejších účastníků do řízení. Dne , datum, podala žalobkyně 1 opětovně návrh na vydání předběžného opatření. Usnesením ze dne , datum, soud připustil změnu žalobního petitu. Téhož dne usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření. Dne , datum, byl podán návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení. Dne , datum, podala žalobkyně 1 opětovně návrh na vydání předb