45 C 236/2023-89 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované jednak povinnost uzavřít s žalobkyní smlouvu o platebním účtu, na základě které žalovaná pro žalobkyni otevře a povede platební účty k uložení platebních prostředků svěřených platební instituci k provedení platební transakce v režimu účtu, na němž jsou evidovány peněžní prostředky více osob, tak aby žalobkyni jeho majiteli těchto platebních účtů bylo umožněno poskytovat platební služby efektivně a bez překážek, to za objektivních, nediskriminačních a přiměřených podmínek, a pokud žalovaná odmítne, aby soud uložil žalované povinnost sdělit žalobkyni přiměřené vysvětlení. Žalobce uvedl, že ode dne 17.8.2023 je žadatelem o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu ve smyslu § 255 odst. odst. 3 ZPS. Dopisem ze dne 8.9.2023 žalobkyně požádala žalovanou o otevření platebních účtů k uložení platebních prostředků svěřených platební instituci k provedení platební transakce ve smyslu ust. § 22 odst. 1 ZPS, a to v režimu účtu, na němž jsou evidovány peněžní prostředky více osob podle ust. § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění. Dne 14.9.2023 žalovaná žádost žalobce zamítla, a to z důvodu, že (i) účet s tzv. zvláštním režimem ve smyslu ust. § 41f zákona o bankách poskytuje pouze za účelem provádění úschovy finančních prostředků notářem nebo advokátem, a (ii) účty, kde probíhá velké množství transakcí (zpravidla z/do zahraničí) realizovaných třetími osobami, odlišnými od majitele účtu, považuje za vysoce rizikové, a z hlediska AML tedy za zcela nežádoucí, což platí i pro osoby obchodující nebo jinak nakládající s tzv. kryptoměnami. Dle žalobce je odůvodnění zamítnutí žádosti žalobce zcela nedostatečné a diskriminující, byť současně žalobce konstatoval, že bankovní instituce odmítají všeobecně uzavírat smlouvy s obchodníky s virtuálními měnami. Dle žalobce paušální odmítnutí uzavření smlouvy s obchodníky s virtuálními měnami narušuje spravedlivou hospodářskou soutěž mezi poskytovateli platebních služeb a představuje mmj. i porušení zásad směrnice EP a Rady (eu) 2015/2366, o platebních službách na vnitřním trhu. Žalovaná jako zahraniční banka, vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, je dle žalobce povinna uzavřít s žadatelem o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu na jeho žádost smlouvu o platebním účtu, která umožňuje jeho majiteli poskytovat platební služby efektivně a bez překážek, a to za objektivních, nediskriminačních a přiměřených podmínek. Žalobce současně uvedl, že uvedenou smlouvu nemusí banka uzavřít pouze z důvodů, které jsou objektivní, nediskriminační a přiměřené, nebo jestliže by uzavřením smlouvy nebo trváním závazku ze smlouvy porušila ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu. V takovém případě je povinna sdělit přiměřené vysvětlení dotčenému žadateli. Nediskriminační důvody pro neuzavření smlouvy vyžadují, aby úvěrová instituce přistupovala při odmítnutí uzavření smlouvy k žadateli stejně jako ke všem jiným žadatelům, resp. poskytovatelům platebních služeb, ale i jiným klientům, pokud se nacházejí ve stejné nebo podobné situaci. Z hlediska přiměřenosti pak nesmí být závažnost důvodů pro odmítnutí uzavření smlouvy ve zjevném nepoměru k dopadům, které má takové odmítnutí na žadatele. Nelze také paušálně odmítat vedení účtu pro určitou skutečnost (např. předmět podnikání žadatele) nebo pokud by sporné otázky vedoucí k odmítnutí mohly být vyřešeny méně zatěžujícím opatřením (např. častějším hlášením informací, adekvátním navýšením ceny služeb atd.). Žalobce považuje zamítnutí žádosti za odporující českému i evropskému právu a má za to, že žalovaná v tomto směru porušila své zákonné povinnosti, čímž navíc spáchala přestupek dle zákona o platebním styku. Žalobce proto navrhl, aby soud žalobě vyhověl a přiznal má náhradu nákladů řízení.2. Žalovaná nesporovala, že od žalobce obdržela dne 11.9.2023 žádost o otevření platebních účtů v měnách CZK a EUR, a to „v režimu účtu, na němž jsou evidované peněžní prostředky více osob“ s odůvodněním, že žalobce již podal žádost o udělení povolení k výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. Žalovaná žádosti o otevření účtů nevyhověla žalobci 14.9.2023 sdělila své důvody, přičemž současně oznámila tuto skutečnost ČNB a tuto rovněž řádně odůvodnila. Důvodem pro odmítnutí žádosti bylo jednak to, že účet s tzv. zvláštním režimem poskytuje pouze za účelem provádění úschovy finančních prostředků notářem (dle příslušných ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu) anebo advokátem (dle příslušných ustanovení zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii). Jiné produkty podobného typu nenabízí. Jedná se přitom o zcela jiné typy účtů než ten, který požadovala žalobkyně. Jde o účty určené výhradně pro zapsané členy příslušných profesních komor (advokátní, resp. notářské komory), a to za účelem provádění úschovy finančních prostředků svým klientům podle příslušných právních předpisů (§ 56a zákona o advokacii, resp. § 86 notářského řádu). Žalovaná tedy nemůže z logiky věci poskytnout žalobkyni produkt, který vůbec nemá ve svém portfoliu a nenabízí jej žádnému poskytovateli platebních služeb malého rozsahu. Druhým důvodem pro odmítnutí žádosti bylo zvýšené riziko z hlediska problematiky AML – účty, kde probíhá velké množství transakcí (zpravidla z/do zahraničí) realizovaných třetími osobami, které nejsou klienty banky a lze tedy jen velmi obtížně zajistit řádné provádění kontroly klienta považuje žalovaná za vysoce rizikové a z hlediska AML zcela nežádoucí. Tato skutečnost je upravena i vnitřními , Anonymizováno, pro oblast AML. Z důvodu prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu jsou v celém koncernu , Anonymizováno, nastaveny velmi přísné mechanismy kontroly klienta jak před navázáním obchodního vztahu, tak i v jeho průběhu. Účty, přes které má probíhat platební styk různých třetích osob, které přitom nejsou klienty banky (tzv. jednání na cizí účet) a banka tak má jen velmi omezenou možnost takové platby řádně prověřit podle citovaného ustanovení AML-zákona, jsou ze své podstaty velmi rizikové a tedy zcela nežádoucí. Prohlásí-li osoba před navázáním obchodního vztahu, že hodlá provádět typy transakcí „na cizí účet“, není s ní obchodní vztah navázán; jsou-li takové transakce zjištěny v průběhu trvání obchodního vztahu, je banka oprávněna obchodní vztah ukončit. S tím klient vyjadřuje souhlas podpisem smlouvy o účtu (bod 14. smlouvy o zřízení a vedení účtu). Jediným druhem klientů, kdy je jednání „na cizí účet“ předpokládáno, jsou právě advokátní a notářské úschovy (ad 1) výše), které jsou ale velmi striktně regulovány zákonem o advokacii, resp. notářským řádem, a kde má příslušný advokát/notář povinnost podle § 41f odst. 5 ZoB sdělit bance ke každé jednotlivé úschově, kdo je skutečným majitelem prostředků na účtu a tuto osobu či osoby řádně identifikovat. Žalovaná dále doplnila, že žalobce se netají tím, že dosud ani není poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, neboť teprve podal na Českou národní banku žádost o udělení povolení k výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. Dle veřejně dostupného seznamu poskytovatelů plateb malého rozsahu, vedeném ČNB, přitom žalobce není ani ke dni 22.12.2023 evidován jako osoba, která je dle ČNB oprávněna platební služby poskytovat, a není tak oprávněna vést platební styk s takovými službami související. A konečně žalovaná namítla, že s ohledem na osobou jediného společníka žadatele (společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , která je dle informací na vlastních webových stránkách největší směnárnou kryptoměn v České republice) je velmi pravděpodobné, že přes účty žadatele by byl prováděn platební styk související s obchodováním s tzv. kryptoměnami. Obchodování či jiné nakládání s kryptoměnami je přitom podle vnitřních AML-předpisů dalším velmi rizikovým faktorem. Osoby podnikající v tomto obchodním odvětví jsou pro žalovanou považováni za nežádoucí klienty. Žalovaná doplnila, že nakládání s virtuálními měnami je jednou z rizikových oblastí podnikání, kde dle zveřejňovaných dat orgány činnými v trestním řízení existuje zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti. Proto je navázání obchodního vztahu s klientem, který podniká v oblasti kryptoměn nebo s nimi obchoduje, v koncernu , Anonymizováno, možné pouze ve zcela výjimečných případech a za zvláštního schválení uděleného představenstvem banky. Jedná se však spíše o hypotetickou situaci, protože žalovaná dosud neschválila žádný obchodní vztah se subjektem obchodujícím s kryptoměnami. Žalovaná uzavřela, že dle jejího názoru řádně splnila své povinnosti dané § 255 ZoPS, co se týče odůvodnění odmítnutí otevření účtu jak vůči žadateli, tak vůči ČNB. Stejný postup uplatňuje , Anonymizováno, vůči všem subjektům, kteří naplňují výše popsaná kritéria, postupuje