14 C 182/2024-50 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, a to vůči žalované 1) jakožto dlužnici a žalovanému 2) jakožto spoludlužníku, neboť dne , datum, byla mezi žalobcem, žalovanou 1) a žalovaným 2) uzavřena dohoda o uznání dluhu a o splátkách, ve které obě žalované strany uznaly dluh a zavázaly se jej uhradit společně a nerozdílně podle sjednaného splátkového kalendáře, mimo jiné i splátku ve výši , částka, splatnou dne , datum, , která však nebyla uhrazena ani jedním z dlužníků. Žalobce uvádí, že oběma žalovaným byla prostřednictvím jeho právní zástupkyně zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky, doručená žalované 1) dne , datum, a žalovanému 2) dne , datum, , avšak žalovaná 1) ani žalovaný 2) dlužnou částku neuhradili ani částečně. Protože dobrovolné plnění nenastalo, žalobce se domáhá soudní ochrany a požaduje, aby jim byla uložena povinnost uhradit společně a nerozdílně jistinu , částka, , smluvní pokutu za prodlení ve sjednané výši a náhradu nákladů řízení.2. Žalobce reagoval na výzvu soudu k doplnění žaloby tím, že upravil žalobní petit, a to tak, že po žalované 1) a žalovaném 2) nadále požaduje zaplacení jistiny , částka, , již splatné části smluvní pokuty , částka, , dále smluvní pokuty ve sjednané procentní sazbě za každý den prodlení ve výši splatné ke dni rozhodnutí soudu a náhradu nákladů řízení. Současně vysvětlil, že vzhledem k povaze sjednané smluvní pokuty postupoval v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, a proto nelze dopředu vyčíslit celou smluvní pokutu konkrétní částkou, neboť její výše bude určena až ke dni rozhodnutí.3. Žalovaná 1) se k žalobě nevyjádřila. Žalovaný 2) se vyjádřil pouze tak, že nic nepodepsal a nárok neuznává.4. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , bylo řízení částečně zastaveno mezi žalobcem a žalovanou 1). Řízení tak bylo nadále vedeno pouze mezi žalobce a žalovaným 2) , Jméno žalované, .5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:6. Dne , datum, byla mezi žalobcem a žalovaným (spolu se společností , právnická osoba, ) uzavřena dohoda o uznání dluhu a o splátkách. Z této dohody se podává, že žalobce dne , datum, poskytl rezervační zálohu ve výši , částka, na účet společnosti , právnická osoba, , a že ke dni podpisu dohody činil celkový dluh , částka, , přičemž splátka , částka, měla být uhrazena dne , datum, (dohoda o uznání dluhu a o splátkách ze dne , datum, – bod 1.2., čl. 2.1.). Smluvní strany se dohodly, že v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky vzniká povinnost hradit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky (dohoda o uznání dluhu a o splátkách – čl. 2.3.). Žalobce vyzval žalovaného dne , datum, k úhradě dlužné částky , částka, ve lhůtě dvou dnů, přičemž výzva byla žalovanému doručena poštou, a současně byla zaslána do datové schránky společnosti , právnická osoba, (předžalobní výzva ze dne , datum, včetně dodejky).7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:8. Dne , datum, uzavřeli žalobce a žalovaný dohodu o uznání dluhu a o splátkách, v níž žalovaný společně se společností , právnická osoba, uznal dluh vyplývající z dříve poskytnuté rezervační zálohy a zavázal se uhradit splátku ve výši , částka, splatnou dne , datum, , kterou však dosud neuhradil. Žalobce následně žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný na výzvu nereagoval a dluh zůstal zcela neuhrazen.9. Soud věc po právní stránce posoudil následovně.10. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále je „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.11. Podle § 2010 odst. 1 o. z. lze dluh zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu.12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný dne , datum, v písemné dohodě o uznání dluhu a o splátkách uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše částkou , částka, , z čehož byla splátka , částka, splatná dne , datum, . Tím vznikla podle § 2053 občanského zákoníku vyvratitelná právní domněnka existence dluhu v uznaném rozsahu. Žalovaný nesplnil povinnost dluh uhradit, a proto je nárok žalobce na zaplacení jistiny po právu.14. Mezi stranami byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (§ 2048 o. z.). Žalovaný upadl do prodlení dne , datum, , a žalobci tak vzniklo právo na smluvní pokutu za dobu, po kterou trvalo prodlení v již uzavřeném období, tj. od , datum, do , datum, , neboť v tomto časovém úseku je délka prodlení i výše smluvní pokuty objektivně zjistitelná a nárok byl ke dni rozhodování soudu splatný (§ 1958 odst. 2 o. z.).15. Pokud jde o zbývající část žaloby, v níž se žalobce domáhá přiznání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně od , datum, do zaplacení, soud takový požadavek shledává nedůvodným.16. Soud si je vědom rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 23 Cdo 4799/2010, na který žalobce odkazuje, nicméně žalobce nesprávně vykládá jeho právní závěry. Citovaná pasáž, podle níž má žalobce nárok na „smluvní pokutu ve výši splatné ke dni, kdy soud o žalobě rozhodne“, neznamená, že by soud mohl přiznat smluvní pokutu „až do zaplacení“ či „až do rozhodnutí“. Nejvyšší soud tímto konstatuje pouze to, že lze přiznat jen tu část smluvní pokuty, která ke dni rozhodnutí již vznikla a zároveň se stala splatnou, tj. byla žalobcem vůči dlužníkovi po svém vzniku kvalifikovaně uplatněna podle § 1958 odst. 2 o. z.17. Judikatura dovolacího soudu je v této otázce dlouhodobě konzistentní. Nejvyšší soud opakovaně judikuje (např. rozsudky sp. zn. 23 Cdo 4799/2010, 26 Cdo 4503/2009, 29 Odo 847/2001, 33 Cdo 2637/2008, 23 Cdo 5280/2009), že: (i) smluvní pokuta je samostatným majetkovým nárokem, který vzniká ke každému dni prodlení zvlášť; (ii) soud nemůže přiznat smluvní pokutu do budoucna, neboť jde o nárok, jehož vznik je podmíněn prokazatelnou délkou prodlení, kterou nelze u budoucích dní předjímat; (iii) smluvní pokuta vzniklá po podání žaloby se stává splatnou jen tehdy, pokud byl dlužník po jejím vzniku vyzván k zaplacení, s poskytnutím lhůty „bez zbytečného odkladu“ (§ 1958 odst. 2 o. z.); (iv) žalobu je nutno považovat za výzvu žalobce, aby žalovaný splnil svůj dluh spočívající ve smluvní pokutě za prodlení.18. Žalobce v dané věci neprokázal, že by po dni , datum, vyzval žalovaného k úhradě další smluvní pokuty vznikající v pozdějších dnech prodlení; tuto výzvu nahrazuje žaloba, která byla podána dne , datum, . Smluvní pokuta za období po dni , datum, proto nebyla ke dni rozhodnutí soudu splatná, a tudíž ji nelze žalobci přiznat.19. Argumentace žalobce, že smluvní pokuta má být přiznána až ke dni rozhodnutí soudu v přesně neznámé výši, nemůže obstát, neboť by vedla k obcházení závěru Nejvyššího soudu, že smluvní pokutu nelze přiznat ani v režimu opakujících se plnění, ani do budoucna. Její přiznání je možné pouze za období, které bylo ukončené, vyčíslitelné a splatné.20. Soud proto uzavírá, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu jistiny , částka, a smluvní pokuty za období od , datum, do , datum, . V části, v níž se žalobce domáhá smluvní pokuty za období od , datum, do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , neboť jeho procesní úspěch činí 69,31 %, zatímco úspěch žalovaného činí 30,69 %. Procentní poměr byl určen z celkového předmětu řízení ve výši , částka, , který zahrnuje nejen jistinu , částka, , ale i žalobcem uplatněnou smluvní pokutu do dne rozhodnutí soudu. Uvedené náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů zastoupení advokátem, jehož odměna byla stanovena dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty , částka, , konkrétně částkou , částka, za převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) a. t.), částkou , částka, za jednoduchou výzvu k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h) a. t.), částkou , částka, za písemné podání ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.) a částkou , částka, za účast na jednání soudu (§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.). Dále byly přiznány čtyři paušální náhrady hotových výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, , tj. , částka, .22. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 od