11 C 255/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Společně podaným návrhem ze dne 7. 9. 2022 se manželé domáhali rozvodu manželství uzavřeného dne 2. 6. 2017 s odůvodněním, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a manželé nemají zájem na jeho zachování a obnovení. Během manželství se nenarodily žádné nezletilé děti, manželé spolu nežijí více než půl roku ve společné domácnosti. 2. V daném případu jde o tzv. věc s cizím prvkem s tím, že jeden z manželů je občanem České republiky, zatímco druhý je občanem Španělska. Z toho důvodu bylo třeba nejprve zkoumat, zda je dána pravomoc justičních orgánů České republiky a jakým právním řádem se rozvod manželství účastníků řídí. 3. Dle článku 3 písm. a) odrážka i) Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, jsou ve věcech týkajících se rozvodu manželství příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklý pobyt. Tento předpoklad je naplněn, neboť obvyklý pobyt manželů se nachází v České republice. 4. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ z. m. p. s.“), platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 z. m. p. s. se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Účastníci řízení jsou občany různých států, avšak mají obvyklý pobyt na území České republiky. Rozhodným právem je proto český právní řád. 5. Z výše uvedeného je zřejmé, že v poměrech projednávané věci neexistovaly procesní překážky návrh na rozvod manželství projednat a rozhodnout o něm, soud se přitom řídil právním řádem České republiky. 6. Dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci 7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dle oddacího listu ze dne 5. 6. 2017 (svazek [anonymizováno], roč. [rok], strana [anonymizováno], poř. [číslo]) bylo manželství mezi účastníky uzavřeno před Úřadem městské části Praha 7 dne 2. 6. 2017. Za trvání manželství se nenarodily žádné nezletilé děti. Dne 26. 5. 2017 byla mezi budoucími manžely uzavřena smlouva o manželském majetkovém režimu oddělených jmění formou notářského zápisu, dle které se manželé dohodli na režimu oddělených jmění od okamžiku vzniku manželství. Manželé spolu nežijí již přibližně jeden rok ve společné domácnosti. Manželé se shodují, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. 8. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 9. Podle § 757 o. z. připojí-li se druhý z manželů k návrhu na rozvod manželství, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že podmínky § 757 o. z. byly splněny. Veden těmito úvahami soud při splnění zákonných podmínek vyslovil, že se manželství účastníků rozvádí. 11. Soud z úřední povinnosti rozhodl o náhradě nákladů tohoto řízení podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.“), dle něhož ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu jeho nákladů.