21 C 229/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 3

Manžel podal dne 15. 3. 2010 návrh na rozvod manželství, které účastníci, kteří jsou oba státní příslušníci Ukrajiny, uzavřeli v [anonymizováno] na Ukrajině dne [datum]. V odůvodnění návrhu uvedl, že s ohledem na rozdílné povahové vlastnosti, životní cíle a rozpory v názorech na emocionální komunikaci nejsou představy manželů na další společné soužití již nadále slučitelné, mezi manželi došlo k citovému odcizení. Manželé spolu nežijí již od 20. 6. 2020, oba mají nový vztah s jiným partnerem. Mezi manželi tak došlo k trvalému, hlubokému a nenapravitelnému rozvratu a je zcela vyloučeno obnovení manželského soužití. Manžel ztratil k manželce jakýkoli citový vztah. Manželka k návrhu uvedla, že manželé ve společné domácnosti nežijí od 20. 6. 2020. Po příchodu do České republiky bylo manželství původně spokojené, ale postupem času došlo k odloučení a nelze se již k původnímu vztahu manželů navrátit. Manželství je bezdětné, manželé nemají ve společném jmění manželů žádný majetek, manželé jsou v kontaktu jen díky společným kořenům na Ukrajině. Manželka se připojila k návrhu, aby manželství bylo rozvedeno. Dle čl. 30 odst. 1 Smlouvy ČR s Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášené pod č. 123/2003 Sb. m. s. rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Dle čl. 30 odst. 3 věty druhé uvedené smlouvy jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. V daném případě mají oba manželé bydliště na území ČR a jsou státními příslušníky Ukrajiny. Dle ust. čl. 30 odst. 3 uvedené smlouvy tak je dána pravomoc Obvodního soud pro Prahu 3 k projednání věci a dle čl. 30 odst. 1 uvedené smlouvy je rozhodným právem ukrajinské právo. Mezi účastníky řízení bylo v průběhu ústního jednání učiněno nesporným, že manželé žijí odděleně již skoro po dobu tří let, že zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy obou manželů, že manželé nemají děti, že manželství nelze obnovit a že oba mají záměr dosáhnout rozvodu manželství. Z oddacího listu Oddělení matričního úřadu [územní celek], [anonymizováno 8 slov] ze dne [datum], jehož originál manželé soudu předložili při ústním jednání dne 13. 12. 2022 a který souhlasil s jeho kopií na č. l. 3 spisu a jehož překlad do českého jazyka vyhotovený soudním překladatelem byl soudu rovněž předložen, soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 22. 10. 2009 v [anonymizováno] na Ukrajině. Podle čl. 110 odst. 1 zákona o rodině Ukrajiny vyhlášeného ve Věstníku Nejvyšší rady Ukrajiny, 2002 č. 21-22 žalobu o zrušení manželství (rozvod) může podat jeden z manželů. Podle čl. 112 odst. 1 uvedeného zákona soud zjistí skutečný vztah manželů, skutečné důvody soudního sporu o rozvod, přihlíží k přítomnosti nezletilého dítěte, dítěte se zdravotním postižením (invalidy) a dalších okolností života manželů. Podle čl. 112 odst. 2 uvedeného zákona soud rozhodne o zrušení manželství, pokud se prokáže, že další soužití manželů a zachování manželství by byly v rozporu se zájmy jednoho z nich, se zájmy jejich dětí, které jsou zásadní. V daném případě soud dospěl k závěru, že podmínky pro rozvod manželství dle čl. 112 odst. 2 uvedeného zákona byla splněny, neboť oba účastníci výslovně potvrdili, že žijí odděleně již skoro po dobu tří let, že zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy jich obou, že nemají děti, že manželství obnovit nelze a že oba mají záměr dosáhnout rozvodu manželství. Soud proto návrhu manželů na rozvod manželství vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.