6 C 436/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované uložení povinnosti vydat měřící zařízení, plynoměr typu [typ], výrobního čísla [číslo], za účasti pověřeného zástupce (dále jen„ plynoměr“), které je umístěno v místě spotřeby EIC: [anonymizováno] na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce], a to s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byla žalovaná odběratelem zemního plynu na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce]. S ohledem na skutečnost, že byl smluvní vztah mezi dodavatelem a odběratelem ukončen, byla žalovaná prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně v souladu s § 71 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen„ EZ“) dopisem ze dne [datum] vyzvána, aby zpřístupnila výše specifikované měřidlo, jež je ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná na výzvu nikterak nereagovala. 2. Žalovaná se v průběhu celého řízení k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, rozhodl soud ve věci na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a na základě těchto dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o připojení k distribuční soustavě [číslo] smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] to na odběrné místo na adrese [adresa žalované]. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě a její přílohy č. 2 má soud za prokázané, že byl na odběrném místě na výše uvedené adrese namontován plynoměr typu [typ] s výrobním [číslem]. Odběr plynu na uvedené adrese byl dle přílohy k žádosti o ukončení nebo přerušení distribuce plynu ukončen ke dni [datum]. Z žádosti o zpřístupnění měřidla ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzývána k tomu, aby dne [datum] umožnila pracovníkům žalobkyně přístup k předmětnému plynoměru za účelem demontáže z důvodu ukončení smluvního vztahu. Z žádostí o provedení práce ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že v uvedených dnech byly činěny pokusy o demontáž předmětného plynoměru, tyto se však nezdařily. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná byla právní zástupkyní žalobkyně vyzvána k poskytnutí součinnosti ve formě zpřístupnění plynoměru na uvedené adrese, a to nejpozději do dne [datum]. 5. Dle § 2 odst. 2 písm. b) EZ se pro účely tohoto zákona rozumí v plynárenství distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. 6. Dle § 56 odst. 1 písm. c), e), f) EZ jsou účastníky trhu s plynem provozovatelé distribučních soustav, obchodníci s plynem a zákazníci. 7. Dle § 71 odst. 1 EZ je odběr plynu měřen měřicím zařízením. 8. Dle § 71 odst. 6 EZ jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu. 9. Dle § 71 odst. 8 EZ ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. 10. Dle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ”), může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Vztah mezi účastníky řízení podléhá shora citovaným ustanovením. Žalobkyně osadila na shora uvedené adrese, v níž se nachází místo spotřeby EIC: [anonymizováno], plynoměr jako měřicí zařízení ve smyslu § 71 odst. 1 EZ, a to na základě smlouvy uzavřené s žalovanou dne [datum]. Poté, co byl žalobkyní nuceně ukončen odběr plynu na uvedené adrese, vyzvala oprávněně žalobkyně žalovanou k poskytnutí součinnosti ve formě zpřístupnění plynoměru na uvedené adrese. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni tuto součinnost neposkytla, porušila svou povinnost podle § 71 odst. 6 EZ. Žalobkyně prokázala, že je vlastníkem plynoměru, jak vyplývá z § 71 odst. 1 ve spojení s § 71 odst. 8 EZ, a proto se domáhá důvodně ochrany svého vlastnického práva, a to vydáním plynoměru podle § 1040 odst. 1 OZ. Soud s ohledem na uvedené rozhodl o povinnosti žalované vydat žalobkyni plynoměr. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 804, 50 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, přípis ze dne 16. 2. 2022) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 450 Kč ve výši 1 354,50 Kč.