6 C 537/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 250 Kč s příslušenstvím, a to jako náhrady nákladů za odtah motorového vozidla [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“) a parkovné na střeženém parkovišti. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že dne [datum] na pokyn strážníka Městské policie hl. m. Prahy provedla odtah vozidla žalovaného. Vozidlo bylo téhož dne (tj. [datum]) umístěno na parkoviště provozované žalobkyní, odkud si ho žalovaný vyzvedl dne [datum] bez uhrazení dlužné částky. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje uhradit částku za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a částku ve výši 12 350 Kč za parkovné odtaženého vozidla na střeženém parkovišti (za 1. až 3. den střežení činí parkovné 250 Kč, za 4. až 180 den pak 400 Kč a za každý den následující po 180. dni částku 50 Kč), celkem tedy požaduje uhradit částku 14 250 Kč. Žalovaný dne [datum] podepsal uznání dluhu, čímž uznal nárok žalobkyně co do důvodu i výše a zavázal se k jeho úhradě nejpozději ve lhůtě 15 dnů od podpisu tohoto uznání, tj. do [datum]. Přes předžalobní výzvu ze dne 16. 7. 2021 ze strany žalobkyně, ji žalovaný dlužnou částku nezaplatil. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala rovněž úhrady zákonného úroku z prodlení z částky 14 250 Kč od 5. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 %. 3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud z Protokolu o odtahu vozidla [číslo] zjistil, že vozidlo [registrační značka] bylo dne [datum] odtaženo na parkoviště provozované žalobkyní. Žalovaný si vozidlo [registrační značka] dne [datum] ze střeženého parkoviště vyzvedl, přičemž zároveň podepsal čestné prohlášení o tom, že je provozovatelem uvedeného vozidla a uznal svůj dluh ve výši 14 250 Kč vůči žalobkyni vzniklý v souvislosti s odtahem vozidla a jeho umístěním na střežené parkoviště. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni ani přes výzvu k úhradě ze dne 16. 7. 2021 nezaplatil. 6. Dle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. zákona o silničním provozu (dále jen„ SP“), kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit, neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. 7. Dle § 45 odst. 4 SP o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 8. Právo vlastníka místní komunikace vykonává na základě zřizovací listiny vydané Zastupitelstvem hl. m. Prahy dne 26. 5. 2020 žalobkyně. 9. Dle § 2 odst. 3 písm. a) nařízení Rady hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ze dne 12. 2. 2013, činí maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel první až třetí i jen započatý den 250 Kč za den. 10. Dle § 2 odst. 3 písm. b) nařízení Rady hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ze dne 12. 2. 2013, činí maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel od čtvrtého dne za každý i jen započatý den maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč za den. 11. Dle § 2 odst. 3 písm. c) nařízení Rady hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ze dne 12. 2. 2013, činí maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč za den. 12. Dle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 13. Soud tak na základě zjištěného skutkového stavu s odkazem na shora uvedená zákonná ustanovení došel k závěru, že v důsledku odtahu vozidla [registrační značka] a jeho následného umístnění na střežené parkoviště, odkud bylo vyzvednuto bez uhrazení dlužné částky, vznikl žalobkyni nárok na úhradu částky 14 250 Kč. K úhradě této částky je povinný žalovaný coby vlastník a provozovatel vozidla. Žalovaný dne [datum] písemně prohlásil, že dluh vzniklý v důsledku neuhrazeného poplatku za odtah a parkovné vozidla co do důvodu a výše uznává. Žalobkyni se podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo tak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil. To však žalovaný neučinil. S ohledem na shora uvedené soud shledal nárok žalobkyně jako důvodný, a proto žalobě v celém jejím rozsahu vyhověl. 14. Jelikož žalovaný svůj dluh řádně a včas nezaplatil, dostal se s jeho úhradou do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1907 o. z., jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva, návrh ve věci samé) dle § 2 odst. 3 uvedené.