17 C 23/2023-31 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 24 925 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná coby vlastník vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, r. z. [anonymizováno], které je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, neměla od 20. 6. 2020 do 8. 10. 2020, dále v období od 20. 10. 2020 do 28. 2. 2021, v období od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2021 a v období od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021 (tj. 111 + 101 + 92 + 61 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla. Žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, k jehož úhradě žalovanou vyzvala dopisem doručeným dne 17. 12. 2020 (první období), dne 4. 12. 2021 (druhé období), dne 11. 2. 2022 (třetí období) a dne 22. 4. 2022 (čtvrté období). Splatnost příspěvků nastala vždy po uplynutí 60 dnů od doručení těchto výzev. Vedle dlužných příspěvků požadovala žalobkyně také zaplacení poplatků spojených s mimosoudním uplatněním celkem 4 pohledávek po 300 Kč a zákonných úroků z prodlení. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, a to ani po opakovaném upomínání ze strany žalobkyně i jejího právního zástupce. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. <b>4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:</b> 5. Žalovaná byla v průběhu všech čtyř výše uvedených obdobích vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, r. z. [anonymizováno] (sdělení Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 3. 7. 2023), avšak v uvedených obdobích ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (tj. celkem 365 dní). Příspěvky za nepojištěné vozidlo nezaplatila, ač k tomu byla vyzvána žalobkyní výzvami doručenými ve dnech 17. 12. 2020, 4. 12. 2021, 11. 2. 2022 a 22. 4. 2022 (vždy ve lhůtě do 60 dnů od doručení každé výzvy) a ač byla o zaplacení opakovaně písemně upomínána (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 12. 2020, 19. 11. 2021, 27. 1. 2022, 7. 4. 2022, upomínka o úhradu ze dne 23. 2. 2022, 18. 3. 2021, 13. 7. 2022, 4. 5. 2022, II. upomínka ze dne 16. 4. 2021, předžalobní výzva ze dne 12. 12. 2022 a 14. 9. 2022). 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 7. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 9. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 10. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 11. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 Ministerstvo financí vyhláškou. 12. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 13. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 14. Žalovaná v rozporu s § 1 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti neměla ve výše uvedených časových obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni právo na zaplacení příspěvků za každý den, kdy vozidlo pojištěno nebylo. Výše příspěvků vyplývá z § 4 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti a § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (65 Kč/den). Spolu s příspěvkem je žalovaná povinna dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti zaplatit též náklady na mimosoudní uplatnění všech čtyř pohledávek, jejichž výše je stanovena v § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. (300 Kč/pohled). Splatnost příspěvků a nákladů na uplatnění nastala v souladu s § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti. S ohledem na uvedené proto soud žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které vzniklo žalobkyni právo dle § 1970 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých příspěvků.