28 C 10/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Zletilá žalobkyně se návrhem ze dne [datum], domáhala proti žalovanému zvýšení výživného, stanoveného původní soudní úpravou na částku 3 000 Kč měsíčně, a to zpětně s datem od [datum]. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Potvrzení o studiu žalobkyně dokládá, že ve školním roce 2022 [číslo] je studentem školy – denní forma vzdělávání – [ulice] zdravotnická škola v [obec a číslo], v oboru sociální činnost. Potvrzení je datováno dnem [datum]. Přehled vydaný Českým statistickým úřadem o průměrných mzdách ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 kromě dalšího uvádí, že v tomto čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem [částka] (čistého ve výši [částka]). 4. Při jednání soudu dne [datum] soud ve věci jednal a rozhodoval bez přítomnosti žalovaného za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., a to na základě výše uváděných důkazů a rovněž s přihlédnutím k věrohodným údajům, které při tomto jednání uvedla samotná žalobkyně. Bylo tak zjištěno, že nemá žádné kontaktní údaje na žalovaného (otec žalobkyně), není jí známo, kde bydlí, kde se zdržuje, zda je v pracovním procesu, poslední kontakt mezi nimi proběhl před dobou již pěti let. Do roku 2019 žalobkyně studovala základní školu v [obec] a poté plynule přestoupila na [ulice] zdravotnickou školu v [obec] na denní studium a pokračuje bez přerušení do současné doby. Tomu také odpovídá výše uváděné potvrzení o studiu. Otec stanovené výživné původní soudní úpravou neplatí, resp. naposledy ho žalobkyni zaplatil v době její nezletilosti již ve zvýšené částce 2 400 Kč. Žalobkyně si rovněž přivydělává činností na různých brigádách, a to částkou okolo 1 200 Kč měsíčně, na uspokojování jejích nezbytných potřeb se dále podílejí její rodiče a babička ze strany matky. Žalobkyně je rovněž pobíratelkou příspěvku ve výši 1 500 Kč měsíčně od Úřadu práce na nezaopatřenou osobu. Bydlí ve [příjmení] [jméno] u své babičky v rodinném domku, a to zdarma. Mezi její aktuální nezbytné standardní výdaje každý měsíc patří financování hygienických potřeb, kosmetiky, průkaz na používání dopravních prostředků ve výši 1 500 Kč měsíčně, kosmetické a hygienické prostředky rovněž ve výši okolo 1 000 Kč měsíčně, dále jde o výdaje na školní potřeby, pomůcky, literaturu, učebnice – vše ve svém souhrnu ve výši okolo 5 000 Kč měsíčně. Rovněž pak je žalobkyně nucena financovat i speciální oblečení, související se školní výukou, kdy posledním tímto mimořádným výdajem bylo zaplacení pláště a obuvi ve výši 890 Kč. Žalobkyně rovněž provozuje zájmovou činnost v kroužku tance a tato činnost představuje částku okolo 1 500 Kč měsíčně. Otec (žalovaný) o žalobkyni neprojevuje žádný zájem. Žalobkyně rovněž upřesnila svůj požadavek na zvýšení výživného se zpětnou platností od [datum], kdy nastoupila další pokračování ve vzdělávacím procesu na [ulice] zdravotnické škole. 5. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ č. j. 30 P 387/2004-65 ze dne 9. ledna 2015 došlo k poslední soudní úpravě výživného pro tehdy nezletilou žalobkyni, kdy platební povinnost byla uložena otci s účinností od [datum] ve výši 2 400 Kč měsíčně se stanovením nedoplatku na výživném ve výši 14 400 Kč, který měl otec zaplatit k rukám matky žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. 6. Žalobkyní uplatněný nárok soud poměřoval obsahem ustanovení § 923 odst. 1, § 913 odst. 1, 2, § 915 odst. 1 a § 922 odst. 1 občanského zákoníku. Z těchto hledisek pak bere na základě prováděného dokazování za prokázány skutečnosti tvrzené žalobkyní, tj. především okolnost, že není doposud schopna samostatně se živit pro řádně realizované studium a má dále výše uváděné nezbytné výdaje, přičemž otec se svou nepřítomností u jednání zbavil možnosti vyvrátit argumenty žalobkyně, které soud pokládá za zcela věrohodné. Stejně tak otec nemohl zodpovědět otázky soudu, týkající se jeho osobních výdělečných, majetkových poměrů, jeho sociální a ekonomické situace. Nárok žalobkyně tak soud shledává zcela po právu, výživné je stanoveno v podstatě v minimální výši – dochází ke zvýšení o pouhých 600 Kč oproti původní výše uváděné soudní úpravě, přičemž soud bere za prokázané, že otec by mohl dosahovat průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši okolo 34 600 Kč, kdy soud vychází z výše uváděného důkazu zprávy Českého statistického úřadu o průměrných mzdách za čtvrté čtvrtletí 2022, přepočtené na počty zaměstnanců v národním hospodářství, tj. soud vychází z tzv. potencionality příjmů povinné osoby. Odůvodněné potřeby žalobkyně se tedy prokazatelně zvýšily jednak prostým plynutím času, dále v souvislosti s pokračováním ve studiu a z důvodu změny poměrů soud tedy rozhodl o zvýšení vyživovací povinnosti žalovaného s účinností od [datum], tj. od doby kdy žalobkyně nastoupila na studium ve [ulice] zdravotnické škole. Dlužno dodat, že potřeby žalobkyně jsou zcela přiměřené jejímu věku, otec žalobkyně pak má pouze jednu vyživovací povinnost, a to na žalobkyni, na jejíž výživě se podílí její matka a rovněž babička. 7. Soud tedy uzavírá, že s ohledem na vše shora uvedené shledává, že výdělkovým možnostem otce a jeho osobním a majetkovým poměrům a potřebám žalobkyně odpovídá výživné 3 000 Kč měsíčně se zpětnou účinností od [datum], kdy tímto zvýšením otci vzniká dluh na výživném za dobu od [datum] do [datum] ve výši 4 800 Kč. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 z. ř. s .