5 C 130/2023-15 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 37 850 Kč spolu s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Dne 21. 6. 2019 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [registrační značka] (dále též jako„ vozidlo“) z ulice [ulice a číslo], [obec a číslo]. Vozidlo bylo odtaženo na střežené parkoviště provozované žalobkyní a nebylo dosud vyzvednuto. Cena za odtah a parkovné v období od 21. 6. 2019 do 6. 12. 2019 v celkové výši 69 050 Kč s příslušenstvím byly žalobkyni přiznány pravomocným rozsudkem zdejšího soudu č. j. 6 C 53/2020-26 ze dne 7. 5. 2020 Cena za parkovné v období od 7. 12. 2019 do 30. 11. 2020 v celkové výši 21 850 Kč s příslušenstvím byly žalobkyni přiznány pravomocným rozsudkem zdejšího soudu č. j. 6 C 89/2021-30 ze dne 27. 5. 2021. Vzhledem k tomu, že si žalovaný vozidlo dosud nevyzvedl, požaduje žalobkyně po žalovaném úhradu parkovného za následující období od 1. 12. 2020 do 27. 12. 2022 (tj. do data vyhotovení této žaloby) ve výši 37 850 Kč. Přes předžalobní výzvu ze dne 29. 10. 2022 žalovaný žalobkyni nic nezaplatil. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně na žalovaném domáhala zároveň zaplacení úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. 3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Soud z Protokolu o odtahu vozidla [číslo] zjistil, že vozidlo [registrační značka] bylo dne 21. 6. 2019 odtaženo na parkoviště provozované žalobkyní. Soud má z doložené karty vozidla [registrační značka] za prokázané, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem předmětného vozidla. Žalobkyně žalovaného oznámením o odtahu vozidla č. j. O [číslo] ze dne 13. 9. [číslo] informovala o odtahu vozidla a zároveň ho vyzvala k vyzvednutí vozidla a k úhradě nákladů vzniklých v důsledku jeho odtahu a dále k úhradě parkovného. Žalovaný si vozidlo nevyzvedl a dlužnou částku ani přes výzvu (č. j. O-11991) ze dne 29. 10. 2019 neuhradil. Pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 7. 5. 2020, č. j. 6 C 53/2020-26 byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 69 050 Kč jako cenu za odtah předmětného vozidla a parkovné na střeženém parkovišti provozované žalobkyní v období od 21. 6. 2019 do 6. 12. 2019. Pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 27. 5. 2021, č. j. 6 C 89/2021-30 byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 850 Kč jako cenu za parkovné na střeženém parkovišti provozované žalobkyní v období od 7. 12. 2019 do 30. 11. 2020 Ani po tomto období, přes předžalobní výzvu ze strany právního zástupce žalobkyně ze dne 29. 10. 2022, si žalovaný vozidlo nevyzvedl a žalobkyni nic nezaplatil. 6. Dle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. zákona o silničním provozu (dále jen„ SP“), kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit, neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. 7. Dle § 45 odst. 4 SP o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 8. Právo vlastníka místní komunikace vykonává na základě zřizovací listiny vydané Zastupitelstvem hl. m. [obec] dne 26. 5. 2020 žalobkyně. 9. Dle § 2 odst. 3 písm. a) nařízení Rady hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ze dne 12. 2. 2013, činí maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel první až třetí i jen započatý den 250 Kč za den. 10. Dle § 2 odst. 3 písm. b) nařízení Rady hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ze dne 12. 2. 2013, činí maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel od čtvrtého dne za každý i jen započatý den maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč za den. 11. Dle § 2 odst. 3 písm. c) nařízení Rady hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ze dne 12. 2. 2013, činí maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč za den. 12. Soud na základě zjištěného skutkového stavu s odkazem na shora uvedená zákonná ustanovení došel k závěru, že v důsledku odtahu vozidla a jeho následného umístnění na střežené parkoviště, odkud dosud nebylo žalovaným vyzvednuto, vznikl žalobkyni nárok na úhradu částky 37 850 Kč, která představuje parkovné za období od 1. 12. 2020 do 27. 12. 2022 (tj. 757 dní x 50 Kč). K úhradě této částky je povinen žalovaný coby vlastník/provozovatel vozidla. Žalobkyni se podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo tak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil. To však žalovaný neučinil. S ohledem na shora uvedené soud shledal nárok žalobkyně jako důvodný, a proto žalobě v celém jejím rozsahu vyhověl. 13. Jelikož žalovaný svůj dluh řádně a včas nezaplatil, dostal se s jeho úhradou do prodlení, soud proto přiznal žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1907 o. z., jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 692 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 514 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 850 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh na vydání el. platebního rozkazu) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Náhrada nákladů advokáta byla žalované přiznána dle § 14b a. t., a to z důvodu, že soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně podává žalob, kterými se domáhá zaplacení nákladů za odtah vozidla a jeho umístění na střeženém parkovišti více, přičemž tyto se liší pouze v identifikačních údajích a okolnostech souvisejících s odtahem (den odtahu, doba jeho umístění na střeženém parkovišti), ve zbylém textu jsou podané žaloby zpravidla totožné. Soud je proto toho názoru, že daná žaloba je formulářového charakteru ve smyslu § 14b a. t.