6 C 256/2023-15 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Manželka podala k soudu dne 17. 7. 2023 návrh na rozvod manželství s odůvodněním, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před matričním úřadem v [obec], z manželství účastníků se žádné společné děti nenarodily, poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese [anonymizováno], kde i nadále manželka bydlí. Manželství účastníků bylo uzavřeno z lásky, avšak v průběhu manželství došlo ve vztahu k zásadním rozporům a k postupnému odcizení manželů. Manželství účastníků je již pouze formálním svazkem, kdy manželé spolu více jak rok nevedou společnou domácnost a fakticky spolu nežijí manželským životem. Manželka považuje manželství za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, kdy nelze očekávat jeho obnovení. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. 3. Soud má za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Manželka je státním příslušníkem [země] a manžel je státním příslušníkem [země] (viz Oddací list). Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že u obou manželů se jedná o manželství první, z něhož se žádné společné děti nenarodily a že ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit. Příčinu rozvratu manželství spatřují oba manželé ve vzájemném citovém odcizení a v rozdílných názorech na vedení společného života, kterou učinili nespornou (viz Shodná tvrzení účastníků). 4. Jelikož jde o spor, v němž vystupuje cizí státní příslušník (tak zvaný spor s cizím prvkem), bylo prvořadou povinností zdejšího soudu – v souladu s ustálenou judikaturou – zabývat se otázkou pravomoci českých justičních orgánů o žalobě jednat a o ní rozhodnout. Příslušnost zdejšího soudu o věci rozhodnout je dána čl. 26 odst. 2 smlouvy č. 207/1964 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, dle kterého je-li v době podání návrhu jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, je pro řízení o rozvod příslušný soud smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé bydliště. Vzhledem ke skutečnosti, že oba manželé mají bydliště na území České republiky, jsou k projednání návrhu na rozvod manželství příslušné soudy na území České republiky. Dle čl. 26 odst. 2 shora citované smlouvy lze manželství zrušit rozvodem pouze z příčin a za podmínek, které jsou současně stanoveny právními řády obou smluvních stran. 5. Podmínkou pro dosažení soudního rozhodnutí o rozvodu je zahájení příslušného soudního řízení o rozvodu manželství (sporného nebo nesporného) oprávněnou osobou či osobami dle § 50, § 369 a § 453 zákona o rodině č. 103/15 NN (Obiteljski zákon). 6. Podmínky rozvodu jsou upraveny v ustanoveních § 51 zákona o rodině č. 103/15 NN (Obiteljski zákon), dle kterého soud manželství rozvede: 1. pokud se manželé na rozvodu dohodli, 2. pokud bylo zjištěno, že manželský vztah je hluboce a trvale rozvrácen, nebo 3. pokud od ukončení manželského soužití uplynul jeden rok. 2. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 3. Vzhledem k tomu, že nebyla splněna podmínka předložení dohody o úpravě majetkových poměrů a bydlení manželů ve smyslu ustanovení § 757 odst. 1 písm. c) o. z., postupoval soud dle ustanovení § 756 o. z, dle kterého soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 4. V řízení byla zjištěna existence důvodu pro rozvod manželství, byl prokázán hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství účastníků. Za situace, kdy manželé k sobě vzájemně ztratili citové vazby a nemají zájem nadále v manželství setrvávat, je zcela zřejmé, že manželství účastníků neplní svou společenskou funkci a již nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za hlavní příčinu rozvratu manželství pak soud považuje citové odcizení účastníků a jejich odlišné názory na vedení společného života. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že manželství účastníků, které je již pouze formálním svazkem, je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, u něhož nelze očekávat jeho obnovení. Proto soud návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků ve smyslu ustanovení § 755 a § 756 o.z. rozvedl. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”).