19 C 300/2025-24 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 10. 2025, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 37 908 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalovaný je nájemcem bytu č. , hodnota, (dříve byt č. , hodnota, ) v , Anonymizováno, . podlaží domu č. p. , adresa, , a to v souladu s rozsudkem místního soudu ze dne 17. 6. 2009, č. j. 12 C 352/2008-25. Žalovaný dluží žalobkyni za nájemné a zálohy za služby za měsíc březen až září roku 2025 celkem částku 37 908 Kč. Dlužnou částku za březen až červen 2025 žalovaný uznal uznáním dluhu ze dne 4. 8. 2025, ve kterém se zavázal uhradit dlužnou částku ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně. Žalovaný však ani na základě uznání dluhu ničeho neuhradil, a to ani za měsíce červenec až září 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a a § 101 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených žalobkyní, dospěl soud k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci. Žalovaný je nájemcem bytu č. , hodnota, (dříve byt č. , hodnota, ) v , Anonymizováno, podlaží domu č. p. , adresa, , a to v souladu s rozsudkem místního soudu ze dne 17. 6. 2009, č. j. 12 C 352/2008-25. Výše nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním uvedeného bytu představuje částku 5 656 Kč měsíčně (evidenční list ze dne 13. 5. 2024). Žalovaný dne 4. 8. 2025 písemně co do důvodu a výše uznal vůči žalobkyni dluh sestávající z dluhu na nájemném za březen až červen 2025 ve výši 13 752 Kč, z dluhu na zálohách na služby za březen až červen 2025 ve výši 7 188 Kč a z úroku z prodlení ve výši 288 Kč a zavázal se dluh hradit v měsíčních splátkách po 1 500 Kč se splatností první splátky k datu 31. 8. 2025 pod ztrátou výhody splátek (uznání dluhu a dohoda o jeho splátkách ze dne 4. 8. 2025). Žalovaný neuhradil řádně splátku dne 31. 8. 2025 a následně došlo k zesplatnění dluhu ve výši 21 070 Kč (výpis z konta nájemce ze dne 9. 10. 2025). Žalovaný dále nehradil platby za užívání bytu za měsíc červenec až září 2025 ve výši odpovídající předepsanému nájemnému a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu celkem ve výši 16 968 Kč (výpis z konta nájemce ze dne 9. 10. 2025). Žalovaný byl žalobkyní vyzýván k úhradě dluhu výzvou k zaplacení dluhu ze dne 12. 8. 2025. Vzhledem k existenci dluhu na nájemném a dluhu vyplývajícího ze splátkové dohody žalobkyně vypracovala podnět k výpovědi nájmu bytu a tento odeslala dne 9. 10. 2025.5. Podle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.7. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jak v části nároku ve výši 20 940 Kč, ve které žalovaný dluh uznal a ten byl dostatečně specifikován, tak v části 16 968 Kč jakožto nájemného za užívání bytu č. , hodnota, , na adrese , adresa, , za měsíce červenec až září 2025. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal neexistenci dluhu, což však žalovaný neučinil. Soud tak žalobě jako zcela důvodné vyhověl včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vždy ode dne následujícího splatnosti dlužných částek.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 496 Kč. Soud podle názoru Ústavního soudu vyjádřeného např. v nálezu ze dne 6. 6. 2013, sp zn. I. ÚS 4229/12 v nálezu ze dne 2. 1. 2019, sp. zn. IV. ÚS 1447/18 nepřiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů právního zastoupení advokátem, neboť žalobkyně je městskou částí a v takovém případě nejsou shledány náklady na právní zastoupení advokátem účelně vynaloženými, neboť se nejednalo o mimořádně obtížný spor. Přiznal proto žalobkyni náklady sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 896 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní upomínka, žaloba).