39 C 131/2016-92 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobce se žalobou podanou k [název soudu] dne 21.4.2016 domáhal zaplacení částky 78.227,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 22.12.2015 do zaplacení z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v období od 19.3.2013 do 19.5.2014. Žalobu odůvodnil tak, že dne 19.5.2014 bylo pověřenými pracovníky zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa] [číslo] kWh a NT [anonymizováno] kWh v levé a pravé části krytu byly úřední značky v pořádku, na krytu svorkovnice elektroměru a na krytu hlavního jističe 3 x 25 A byly firemní plomby v pořádku, na krytu číselníku však chybělo sklíčko před číselníkem, zřejmě vymáčklé a uvnitř elektroměru. Na krytu číselníku byly umístěny neporušené fialové přelepky [číslo] ze dne 21.3.2014. Elektroměr byl poškozen a docházelo u něj k záporné odchylce, tedy„ podměřování“ spotřeby. Byly tedy měněny údaje o skutečné spotřebě elektřiny a žalobci vznikla škoda neoprávněným odběrem elektřiny. Za tuto škodu odpovídá žalovaný jakožto odběratel, který nese tzv. absolutní objektivní odpovědnost. Je to ostatně žalovaný, kdo je povinen udržovat svá elektrická zařízení ve stavu odpovídajícím platným předpisům a technickým normám. Výpočet výše škody byl proveden vynásobením množství odebrané elektrické energie (vypočtené dle rozdílu spotřeby oproti předcházejícímu období) a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. V daném případě tedy škoda činí 66.486,90 Kč ([číslo] kWh x 5, [číslo] Kč/kWh). Dále žalobce po žalovaném požaduje náhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky v částce 11.741 Kč. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a ve věci uvedl, že odmítá nést náklady spojené s užíváním vadného, poškozeného, 30 let starého elektroměru. Není technicky možné, aby do elektroměru kdokoliv, kdo nemá ponětí, jak funguje, zasahoval; elektroměr se nachází mimo dům, žalobce je po operaci šedého zákalu a operovat s mikroskopickými nástroji uvnitř elektroměru by pro něj bylo nemožné. Žalobce na odběrném místě u žalovaného provozoval 30 let starý, vadný a opotřebovaný elektroměr, který byl dvakrát repasován a s kterým bylo dvakrát manipulováno. Na odběrné místo byl umístěn v roce 2004, další kalibrace měla být po 10 letech, tedy v roce 2014. Při přepisu na žalovaného jako na nového odběratele nebyl elektroměr kontrolován. Kdyby tomu tak bylo, nemuselo dojít k vypadnutí průhledového skla a mohlo být odhaleno mikroskopické poškození vroubků. Žalobce tak vůbec neprokázal, že došlo k neoprávněnému odběru, vypadlé sklíčko tomu nijak nenasvědčuje a žádná jiná manipulace nebyla prokázána. Za období od 20.3.2013 do 18.3.2014 již žalovaný řádně zaplatil za odebranou elektřinu částku 24.969 Kč dle faktury [číslo] nyní žalobce za toto období požaduje další částku. Stav řádně změřené spotřeby elektřiny v odběrném místě přitom zcela odpovídal využívání objektu. Věc ostatně šetřila též Policie ČR, ale nepodařilo se prokázat, že by jakákoliv osoba způsobila žalobci škodu nebo se o to jen pokusila. Dne 4.5.2016 žalovaný uplatnil vzájemný návrh, kterým se po žalobci domáhá zaplacení částky 80.000 Kč jako náhrady za způsobenou psychickou újmu a poškození dobrého jména. Usnesením ze dne 22.6.2017 byl vzájemný návrh žalovaného vyloučen k samostatnému projednání. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Dne 19.5.2014 bylo při kontrole na odběrném místě na adrese [adresa] („ předmětné odběrné místo“) zjištěno pracovníky společnosti [právnická osoba], že na elektroměru Nr [číslo] („ předmětný elektroměr“) se stavem VT [číslo] kWh a NT [číslo] kWh na krytu číselníku chybělo sklíčko před číselníkem s tím, že zřejmě bylo vmáčklé dovnitř elektroměru. Jiná poškození nebyla zjištěna. Elektroměr byl na místě zajištěn stříbrnými přelepkami proti možnému zásahu pomocí euro obalu. Na odběrné místo byla přivolána Policie ČR, která vše zdokumentovala. Po ukončení kontroly byl elektroměr demontován s tím, že bude předán do autorizovaného metrologického střediska a na místo byl namontován nový elektroměr. Výsledek kontroly byl oznámen žalovanému s tím, že bylo zjištěno porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, nikoliv však manipulace s elektroměrem (prokázáno protokolem o kontrole odběrného místa ze dne 19.5.2014 a oznámením o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 19.5.2014). Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný je odběratelem elektřiny na předmětném odběrném místě a žalobce je provozovatelem distribuční soustavy. Dne 26.9.2014 zaslal žalobce Policii ČR oznámení o výsledku provedené kontroly. Dopisem ze dne 10.2.2015 sdělil žalobce Policii ČR, že se připojuje k trestnímu řízení s žalovaným s nárokem na náhradu škody v celkové výši 201.388 Kč. Usnesením ze dne 28.2.2015 [číslo jednací] odložila Policie ČR věc podezření ze spáchání přečinu podvodu, kterého se měl žalovaný dopustit tím, že vmáčkl krycí sklíčko před číselníkem dovnitř těla předmětného elektroměru s tím, že se nepodařilo přečin jakékoliv konkrétní osoby prokázat (prokázáno dopisem žalobce Policii ČR včetně tabulky spotřeby odečtů a usnesením Policie ČR ze dne 28.2.2015). Dne 20.7.2015 oznámil žalobce žalovanému, že došlo k neoprávněnému odběru a vyzval ho k zaplacení náhrady škody ve výši 202.176 Kč. Dopisem ze dne 11.8.2015 žalobce sdělil žalovanému podrobně, v čem spatřuje neoprávněný odběr a jak byla vypočtena výše požadované náhrady (prokázáno dopisem ze dne 20.7.2015 a dopisem ze den 11.8.2015). Fakturou ze dne 30.11.2015 žalobce vyúčtoval žalovanému částku 78.227,90 Kč se splatností dne 21.12.2015 Částku 78.227,91 Kč žalobce vypočetl jako součet částky 66.486,90 Kč za neoprávněný odběr a částky 11.741,01 Kč jako nákladů žalobce. [příjmení] 66.486,90 Kč je požadována za období od 19.3.2013 do 19.5.2014, tedy za 426 dnů, s tím, že pro účely výpočtu žalobce vyšel z toho, že žalovaný neoprávněně odebral [číslo] kWh elektřiny (prokázáno fakturou ze dne 30.11.2015 [číslo] výpočtem náhrady škody). <i>K poškození předmětného elektroměru</i> Předmětný elektroměr byl na předmětné odběrné místo umístěn dne 21.9.2004 (prokázáno pracovním příkazem ze dne 21.9.2004). Na základě žádosti žalobce ze dne 19.5.2014 provedla společnost [právnická osoba], autorizovaná Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví („ ÚNMZ“) jako autorizované metrologické středisko pro ověřování stanovených měřidel v oboru elektroměrů přidělenou úřední značkou K 15 ověření předmětného elektroměru, rok výroby 1988. V osvědčení o výsledku ověření dospěla k závěru, že předmětný elektroměr nesplňuje požadavky stanovené certifikátem schválení typu, relevantním předpisem pro ověření předmětného měřidla Opatřením obecné povahy č. 0111-OOP-C022_11 a oznámením ÚNMZ zveřejněném ve věstníku ÚNMZ č. 3/1998. Elektroměr nevyhověl zkoušce přesnosti, měří mimo třídu přesnosti, má poškozený vrchní kryt – vypadlé průhledové sklo a rozhozené bubínky počítadla T2 v řádu desítek kWh a nelze proto provést přesný odečet. Na tarifu T2 byla shledána Absolutní chyba - 331,33 %, resp. rozdílová chyba - 333,40 % (prokázáno žádostí o přezkoušení elektroměru [číslo] ze dne 19.5.2014 a osvědčením o výsledku ověření č.j. O-1243/14 ze dne 4.6.2014). Ve vyjádření ze dne 3.7.2014 [číslo] 2014 vyhotoveném na žádost žalobce (označeném jako znalecký posudek, neobsahujícím však doložku o tom, že si je znalec vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku) uvedl Ing. [jméno] [příjmení], soudní znalec v oboru kriminalistická mechanoskopie, na základě zkoumání předmětného elektroměru následující: chybí přední průhledové sklo elektroměru, čímž je umožněn přístup do vnitřního prostoru elektroměru. Ve vnitřním prostoru elektroměru bylo uvolněné průhledové sklo krytu elektroměru a tři ocelové jistící kroužky, které původně zajišťovaly průhledové sklo na vnitřní straně krytu elektroměru. Mimo vypadnutého průhledového skla není elektroměr poškozený. Kryt elektroměru nemohl být sejmut. Kotouče dolního ze dvou číselníků jsou však„ rozhozené“: kotouč označující desítky kWh je natočen mezi čísly 7 a 8 a kotouč označující jednotky ukazuje hodnotu 5. Při správném natočení by však kotouč ukazující jednotky musel být v mezipoloze mezi čísly 9 a 0, aby bylo možné natočení kotouče ukazujícího desítky do mezipolohy. Plechový kryt číselníků není poškozen a je v elektroměru uchycen dvěma šroubky. Mikroskopickým zkoumáním těchto šroubků byly zjištěny stopy zhmoždění v drážkách hlav, což svědčí o jejich neopatrném povolování, resp. utahování, možná i nevhodným nástrojem. Po sejmutí krycího plechu číselníků vznikne volný přístup ke strojku s číselníky. Mikroskopickým zkoumáním kotoučů číselníků a plastových ozubených pastorků k pohonu číselníkových kotoučů nebyly zjištěny stopy po jejich násilném přetáčení. Po sejm