70 C 211/2017-76 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 14.8.2018 se manželka domáhala rozvodu manželství se svým manželem. Manžel se ve věci nijak nevyjádřil a na výzvu soudu nijak nereagoval. Rovněž nereagoval ani na výzvu, zda souhlasí s tím, aby se jednání konalo v jeho nepřítomnosti, soud tak měl za to, že s navrhovaným postupem souhlasí, a proto jednal bez jeho přítomnosti. Manžel má vietnamské státní občanství, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Mezinárodní soudní příslušnost českých soudů je dána podle ust. § 6 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“). Rozhodným právem je právo české dle ust. § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 ZMPS. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav: Oddacím listem účastníků bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 21. 9. 2012 před Velvyslanectvím Vietnamské socialistické republiky v [obec]. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 19.9.2016, č.j. 14 Nc 325/2015 – 80 bylo prokázáno, že o úpravě poměrů k nezletilé dceři účastníků pro dobu po rozvodu bylo již soudem pravomocně rozhodnuto. Z výpovědi manželky má soud za prokázané, že s manželem již od roku 2013 nevedou společnou domácnost, manželka manžela již od této doby neviděla, není s ním v žádném kontaktu. Manžel neplatí ani výživné na dceru. Za příčinu rozvratu manželství manželka považuje opakované nevěry ze strany manžela. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že byly splněny všechny podmínky stanovené v § 755 Občanského zákoníku, neboť manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství již neplní žádnou ze svých funkcí, je zřejmé, že vzhledem k tomu, že se manželé již více než 5 let neviděli, ani jeden z nich nemá o obnovení manželského soužití zájem, soud proto návrhu vyhověl a jejich manželství rozvedl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 23 ZŘS, podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují - li to okolnosti případu, v tomto případě tyto okolnosti dány nejsou, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.