15 C 245/2020-17 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného [anonymizováno] poplatku, který byl žalovaný z pozice [anonymizována tři slova] žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona. Žalovaný však tento poplatek včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby v celkové výši [částka]. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil. 3. Ve věci zdejší soud dne [datum] vydal elektronický platební rozkaz pod č. j. EPR 167365/2020-5 (nachází se na č. l. 7 spisu). Soud však tento elektronický platební rozkaz dle ustanovení § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil v plném rozsahu (jak plyne z usnesení na č. l. 8 spisu), neboť se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Následně byla věc převedena do agendy C pod sp. zn. 15 C 245/2020. 4. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], pod č. j. 15 C 245/2020-11 byl žalovaný vyzván dle ustanovení § 115a o. s. ř., aby se ve lhůtě 8 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž soud žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí (zásilka byla vrácena soudu zpět a následně vyvěšena na úřední desce soudu) v pondělí dne [datum] a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Stanovená 8 denní lhůta totiž marně uběhla dnem [datum], tedy v průběhu mimořádných událostí v ČR, souvisejícími se zamezením šíření virového onemocnění SARS CoV-2, ovšem k datu nařízení věci na den vyhlášení, stejně tak k datu vyhlášení nebylo obsahem spisu žádné vyjádření či alespoň omluva žalovaného s žádostí o prodloužení lhůty či sdělení důvodů, které mu v tom brání, tedy nic nenasvědčovalo tomu, že by na straně žalovaného byly snad dány nějaké důvody, které by mu bránily předmětné vyjádření řádně a včas podat nebo alespoň před uplynutím lhůty požádat o její prodloužení. Má se tedy za to, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Žalobkyně naopak s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o. s. ř. výslovně souhlasila, jak plyne ze závěru žalobního návrhu. <b>5. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:</b> 6. Žalovaný se dne [datum] [anonymizováno 7 slov] jakožto poplatník [anonymizována dvě slova] (prokázáno [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]). Tento poplatek však včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby za kalendářní měsíce srpen roku 2017 až září 2019, tj. celkem za 26 kalendářních měsíců v částce [částka]. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky ze dne [datum] vč. potvrzení o odeslání). <b>7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 8. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., zákona o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ ZRTP“) je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 9. Podle ustanovení § 6 ZRTP činí měsíční výše televizního poplatku [částka]. 10. Podle ustanovení § 7 odst. 2 ZRTP, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 11. Podle ustanovení § 7 odst. 3 ZRTP, je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 12. Podle ustanovení § 10 ZRTP, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 13. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „ o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. <b>14. Žalovanému jakožto [anonymizována čtyři slova] v souvislosti s citovaným ustanovením § 3 odst. 2 ZRTP povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil poplatky za kalendářní měsíce srpen roku 2017 až září 2019, tj. celkem za 26 kalendářních měsíců v částce [částka]. Žalobkyni tak dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo právo požadovat po žalovaném také zákonný úrok z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ustanovení § 7 zákona č. 348/2005 Sb., přičemž úrok byl kapitalizován, a to částkou [částka].</b> 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. 16. Dále s ohledem na mimořádnou situaci na území ČR v souvislosti se zamezením virového onemocnění SARS-CoV-2 a z ní plynoucí negativní ekonomické dopady na osoby, ať už fyzické či právnické, byla pariční lhůta určena delší, a sice jednoměsíční s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) Lhůtu k plnění tak soud určil odlišně, než je standardní třídenní lhůta od právní moci rozsudku, když lze předpokládat, že žalobkyně stanovením takovéto pariční lhůty nebude nadměrně zatížena. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]. Dále odměnou právního zástupce za 2 úkony právní služby po [částka], kdy sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby je vyčíslena podle § 14b odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), a které byly zástupkyni žalobkyně přiznány podle § 11 odst. 1 AT za následující služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby. Zároveň zástupci žalobkyně náleží paušální částka jako náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) AT za 2 úkony po [částka], a náhrada za DPH 21% z odměny a náhrad zástupce ve výši [částka] Celkem bylo žalované straně uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], přičemž náhrada nákladů řízení se hradí k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Pokud jde o lhůtu k plnění, soud i u nákladů řízení zohlednil mimořádnou situaci v ČR a stanovil lhůtu v délce jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, z důvodů popsaných v odst. 16 odůvodnění tohoto rozsudku (§ 160 o. s. ř.).