15 C 253/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), podanou k zdejšímu soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to z titulu příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo, a to osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], za dobu od [datum] do [datum], kdy ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání. Žaloba byla žalovanému doručena dne [datum], a to včetně výzvy soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání, na základě předložených listin. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas již v žalobě a žalovaný souhlasil fikcí, když se k výzvě soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 15 C 253/2021 - 11, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, nevyjádřil a soud v souladu s poučením ve výzvě měl za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Soud ze všech listin založených žalobkyní, které posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a má je za pravé a věrohodné, jakož i dostatečné ke zjištění skutkového stavu, dospěl k následujícímu skutkovému závěru: žalovaný byl vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla, a to osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], za dobu od [datum] do [datum]. V uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Vozidlo tak nebylo pojištěno po dobu [anonymizováno] dní, čímž žalovaný porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou, přičemž splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl o zaplacení upomínán výzvou k úhradě příspěvku. Žalovaná částka se skládá jednak z částky [částka], odpovídající základu příspěvku 47 Kč, vynásobeného počtem dnů bez pojištění, tj. [anonymizováno] dny a dále z poplatku [částka], spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (zjištěno: výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, výzvou k úhradě příspěvku, upomínkami k úhradě příspěvku, předžalobní výzvou, podacím archem, záznamem sledování zásilek z portálu PoštaOnline). 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaný povinen zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v provozu provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena přílohou zákona, a sice 47 Kč /den, tj. [anonymizováno] dní po 47 Kč (viz odst. 3 odůvodnění tohoto rozsudku). Součástí příspěvku jsou dle ust. § 24c odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti též náklady na uplatnění ve výši [částka], dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v prvém případě od data [datum] do zaplacení. 5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat její tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když shledal žalobu důvodnou a opodstatněnou v celém rozsahu. Nad rámec shora uvedeného žalovaný ani netvrdil, tím spíše neprokázal, že by dlužnou částku, byť částečně, žalobkyni uhradil, čímž nevyvrátil žalobní tvrzení o neuhrazení dlužné částky, kde se důkazní břemeno ohledně uhrazení dluhu přesouvá na osobu žalovaného. Lhůtu k plnění soud určil jako standardní třídenní, jdoucí od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před a včetně podání návrhu ve věci (převzetí a příprava, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši [částka]. Pariční lhůtu soud určil opětovně ve standardní třídenní délce (§ 160 o. s. ř.), přičemž náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokátky žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).