19 C 203/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 4. 2021 domáhá na žalovaném zaplacení částky 7 260 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného, neboť mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 30. 6. 2016 uzavřena nájemní smlouva [číslo] o nájmu parkovacího stání [číslo] nacházejícího se v budově [adresa] na adrese [adresa]. Na základě písemné výpovědi žalovaného ze dne 29. 1. 2019 bylo parkovací stání žalobkyni řádně předáno dne 28. 2. 2019, ke kterému tedy nájem skončil. Žalobkyně následně provedla vyúčtování neuhrazeného nájemného za období od září 2018 do února 2019 dle nájemní smlouvy na částku 1 210 Kč za každý jednotlivý měsíc, kdy žalovaný měl nájemné hradit měsíčně, vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. S ohledem na to, že za předmětné období tak nebylo učiněno, žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu a následně podala nyní projednávanou žalobu, jelikož žalovaný dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Žalobkyni a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne 19. 8. 2021, načež žalobkyně svým podáním ze dne 24. 7. 2021 (dle doručenky se jedná o 24. 8. 2021) soudu sdělila, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovanému bylo předmětné usnesení doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 2. 9. 2021. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný dne 30. 6. 2016 uzavřeli nájemní smlouvu [číslo], jejímž předmětem bylo parkovací stání [číslo] o výměře 13 m² nacházející se ve 3. nadzemním podlaží budovy [adresa], způsob využití: jiná stavba, která je součástí pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, [územní celek], část [územní celek], k. ú. [část obce] (prokázáno nájemní smlouvou a protokolem o předání a převzetí předmětu nájmu z 25. 5. 2016). Dne 29. 1. 2019 žalovaný požádal o ukončení předmětné nájemní smlouvy (prokázáno žádostí o ukončení nájemní smlouvy). Dne 28. 2. 2019 žalovaný parkovací stání řádně předal (prokázáno protokolem o předání a převzetí předmětu nájmu z 28. 2. 2019). Nájemné bylo sjednáno na částku 1 210 Kč včetně DPH měsíčně, vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce (viz čl. V.1 nájemní smlouvy a odst. 5 protokolu o předání a převzetí předmětu nájmu z 25. 5. 2016). Žalovaný nezaplatil nájemné za měsíce září 2018 až únor 2019 (celkem 6 měsíců), a to ani na základě výzvy žalobkyně (viz předžalobní výzva ze dne 19. 2. 2021). 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Dle výpisu z katastru nemovitostí týkajícího se předmětného parkovacího stání, resp. budovy, v níž se parkovací stání nachází, je vlastníkem dané nemovité věci žalobkyně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Dle § 2217 odst. 1 o. z. si smluvní strany sjednaly výši nájemného, a to na 1 210 Kč včetně DPH měsíčně. Za měsíce září 2018 až únor 2019 žalovaný nájemné nezaplatil, čímž se s každou jednotlivou splátkou dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., a tedy žalobkyně má vedle práva na zaplacení nájemného za dané období ve výši 7 260 Kč dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 6. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů uplatněných bez doložení výše hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, podání žaloby) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, celkem tedy 600 Kč.