30 C 303/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení jednoho jízdného ve výši [částka] a dvojí přirážky k jízdnému ve výši [částka], k jejíž úhradě na místě byla vyzvána, na základě uzavřených smluv o přepravě osob, když se dne [datum] při cestování linkou metra C a dne [datum] při cestování linkou metra A neprokázala při přepravních kontrolách platným jízdním dokladem. O úhradu dlužné částky byla žalovaná upomenuta. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, a vyzval usnesením žalovanou, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jí, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Výzva byla žalované doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště dne [datum], tj. dnem [datum]. Současně byla druhá výzva, uložena rovněž dnem [datum] vložena dne [datum] do schránky žalované na její doručovací adrese dle registru obyvatel. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala. Žalobkyně v podané žalobě výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 4. Podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. se odůvodnění tohoto rozsudku omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložených listinných důkazů (zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum], smluvní přepravní podmínky PID, tarif pražské integrované dopravy, výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] s potvrzením o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty), soud zjistil že žalovaná cestovala dne [datum] linkou metra C a dne [datum] linkou metra A, přičemž se při kontrole pověřenou osobou v místě kontroly neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná byla proto povinna vždy téhož dne zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami a tarifem pražské integrované dopravy jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Žalovaná svůj dluh neuhradila, přestože byla k jeho úhradě vyzvána předžalobní upomínkou. 6. Žaloba je důvodná. 7. Žalovaná cestovala dne [datum] linkou metra C a dne [datum] linkou metra A, čímž byla mezi žalovanou, jako cestujícím, a žalobkyní, jako dopravcem, v obou případech uzavřena smlouva o přepravě dle ust. § 2550 občanského zákoníku (o. z.). Žalovaná se během přepravy při kontrole pověřenou osobou v rozporu s § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v příslušném znění ve spojení s § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ani v jednom případě neprokázala platným jízdním dokladem z příčin na své straně. Žalovaná byla proto vždy v den, kdy byla kontrolována, povinna zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce a tarifem jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka] stanovenou žalobkyní podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., což neučinila. Žalobkyně má proto dle § 2550 o. z. a § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. právo na zaplacení částky v celkové výši [částka], odpovídající dvěma jízdným a dvěma přirážkám k jízdnému. Soud je vázán žalobním návrhem žalobkyně, přiznal proto žalobkyni pohledávku v rozsahu požadovaném v žalobním návrhu. 8. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnila a vždy dnem následujícím po splatnosti dlužných částek se dostala do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a soud jí proto přiznal jejich náhradu ve výši [částka], a to za vynaložený soudní poplatek ve výši [částka], odměnu za 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (příprava a převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění a podání žaloby) po [částka] za úkon a 3 režijní paušály hotových výdajů k uvedeným úkonům po [částka], to vše dle ust. § 14b odst. 1 a odst. 5 této vyhl., jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, a 21 % DPH ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.