38 C 110/2018-309 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se žalobou domáhal vyslovení neplatnosti veřejné dražby organizované žalovanou [číslo] jako dražebníkem, konané dne 11. 4. 2018 na návrh žalované [číslo] jejímž předmětem byla dražba pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha o výměře 153 m²; pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, o výměře 1980 m²; a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha, o výměře 270 m², vše v katastrálním území Holešovice, zapsaný na [list vlastnictví], pro obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (dále jen„ Pozemky“), které jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného [číslo]. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že na základě návrhu žalované [číslo] nebylo možné předmětnou dražbu provést. Žalobce je akcionářem [právnická osoba] a.s., jež má za [právnická osoba] a.s., pohledávku v nominální hodnotě 150 000 000 Kč, splatnou dne 12. 10. 2009. Uvedená pohledávka byla pravomocně přiznána rozhodčím nálezem ze dne 26. 10. 2009, č.j. Rc 143/2009-04, vykonatelným dne 31. 10. 2009, předmětná dražba měla být provedena k vymožení uvedené pohledávky. Navrhovatelem dražby byla žalovaná [číslo] ačkoliv věřitelem uvedené pohledávky je [právnická osoba] Protože žalovaná [číslo] není věřitelem pohledávky za [právnická osoba] a.s., a na základě jeho návrhu neměla být předmětná dražba provedena. Žalobce má za to, že je ve věci aktivně legitimován, když je přesvědčen, že provedením předmětné dražby bylo podstatným způsobem zasaženo do jeho práv, neboť dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit. Žalobce svoji aktivní legitimaci odvozuje od skutečnosti, že je akcionářem [právnická osoba], a.s., přičemž toto postavení se rovná postavení dražebního věřitele. [příjmení] jednající za tuto společnost navíc nejsou oprávněny za ni jednat, neboť byla zpochybněna platnost jejich zvolení. V dané věci rovněž probíhá řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady a neplatnosti rozhodnutí akcionáře při výkonu působnosti valné hromady 2. Žalovaná [číslo] navrhla řízení zastavit, neboť měla za to, že ve věci je dána překážka věci pravomocně rozhodnuté, když dražba byla prohlášena za neplatnou rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 18 Co 190/2019-308 ze dne 11. 12. 2019, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně. 3. Žalovaná [číslo] uvedla, že dražbu nedobrovolnou provedla v souladu s ustanoveními zákona č. 26/2000 Sb. Žalovaná [číslo] jako navrhovatel dražby předložila žalované [číslo] listiny opravňující uzavřít mezi žalovanou [číslo] smlouvu o provedení dražby nedobrovolné. Žalovaná [číslo] prokázala žalované [číslo] že má za žalovanou [číslo] coby dlužníkem splatnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávky, vykonatelný titul rozhodčí nález, zajištění výše uvedené pohledávky zástavním právem k předmětu dražby. Žalovaná [číslo] proto nedobrovolnou dražbu připravila a také provedla. Žalovaná [číslo] se stala vydražitelem a stala se vlastníkem předmětu dražby. Žalovaná [číslo] nepochybovala, že všechny předložené listiny od žalované [číslo] jsou listinami validními. Žalovaná [číslo] neměla žádné informace před provedením dražby nedobrovolné, na základě kterých by od dražby upustila, tzn., které by prokazovaly, že žalovaná [číslo] nebyla oprávněna navrhnout žalované [číslo] provedení dražby nedobrovolné. 4. Žalovaná [číslo] navrhla žalobu s ohledem na skutečnost, že žalobce není aktivně věcně legitimován k podání žaloby, zamítnout. 5. Žalovaná [číslo] navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Předně uvedla, že má za to, že žalobce není ve věci vůbec aktivně legitimován. Dále žalovaná [číslo] uvedla, že se účastnila dne 11. 4. 2018 předmětné dražby, přihlásila se do ní a splnila veškeré podmínky pro účast v dražbě a učinila nejvyšší podání. Cenu dosaženou vydražením ve výši 80 000 000 Kč žalovaná [číslo] zaplatila na účet dražebníka – žalované [číslo] stala se tak vlastníkem předmětu dražby. Žalovaná [číslo] nabyla vlastnické právo v dobré víře bez jakýchkoliv pochybností o tom, že by snad dražba neměla být konána. 6. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 7. Rozhodčím nálezem č.j. Rc 143/2009-04 ze dne 26. 10. 2009 byla [právnická osoba], a.s. uložena povinnost do tří dnů zaplatit [právnická osoba], SE částku 150 000 000 Kč spolu s příslušenstvím a s náklady řízení ve výši 1 000 000 Kč. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne 27. 10. 2009 a dne 31. 10. 2009 se stal vykonatelným (viz rozhodčí nález sp. zn. Rc 143 [číslo] ze dne 26. 10. 2009 vydaný rozhodcem Mgr. [jméno] [příjmení]). Dne 19. 11. 2009 byla uvedená pohledávka okamžikem nabytí nabytí právní moci exekučního příkazu postoupena ze [právnická osoba], a.s., na [právnická osoba] a.s. (viz smlouva o postoupení pohledávky). Dne 12. 7. 2017 bylo žalovaným [číslo] coby dražebníkem vyhlášeno konání dražby nedobrovolné na návrh žalované [číslo] coby navrhovatele. Předmětem dražby byly Pozemky dlužníka [právnická osoba], a.s. Zástavcem byla žalovaná [číslo] (viz dražební vyhláška vč. dodatků). Do dražby se jako účastník přihlásila žalovaná [číslo] (viz zápis do seznamu účastníků dražby). Dne 11. 4. 2018 proběhla předmětná dražba, na které byly Pozemky vydraženy žalovanou [číslo] za částku 80 000 000 Kč (viz protokol o provedené dražbě nedobrovolné). Žalovaná [číslo] tuto částku zaplatila a stala se vlastníkem Pozemků (viz protokol o uspokojení pohledávek; potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby; protokol o předání předmětu dražby). 8. Soud zamítl provedení dalších v řízení navržených důkazů, neboť tyto jsou k prokázání skutečností týkajících se zjištění aktivní věcné legitimace žalobce nadbytečné. 9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 10. S ohledem na skutečnost, že žalovaná [číslo] jsou právnickými osobami založenými podle cizího práva se sídlem v zahraničí, se soud zabýval otázkou mezinárodní pravomoci (příslušnosti) ve věci rozhodnout a dále otázkou rozhodného práva. Vzhledem k tomu, že mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými a Spojeným královstvím [příjmení] [jméno] a Severního Irska nebyla uzavřena žádná mezinárodní smlouva, jež by obsahovala jurisdikční pravidla aplikovatelná na tuto situaci, aplikoval soud pro vyřešení otázky mezinárodní příslušnosti soudu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis). Konkrétně dospěl k závěru, že české soudy jsou mezinárodně příslušné, a to podle čl. 4 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení, neboť žalované [číslo] jejichž účast v řízení je pro meritorní rozhodnutí ve věci nezbytná, mají sídlo v České republice a je nutné projednat žalobu ve vztahu ke všem žalovaným současně (jedná se o nerozlučné společníky). Co se týče otázky rozhodného práva, tím je podle § 41 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z. m. p. s.“), právo české, neboť právní poměr založený nedobrovolnou dražbou (právním jednáním), jejíž platnost je napadána, by se za předpokladu platnosti tohoto jednání řídil právem českým, když předmětem dražby byly nemovitosti ležící na území České republiky (§ 70 odst. 1 z. m. p. s.). 11. Podle § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (dále jen „zákon o veřejných dražbách“), každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká. 12. Podle § 48 odst. 4 zákona o veřejných dražbách každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 15 odst. 1 až 3, § 39, § 42, §43 odst. 1 až 3, 5 až 7, §44, § 47 odst. 1 až 12 a v § 49. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká. 13. Veřejná nedobrovolná dražba provedená podle § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení ne