38 C 272/2020-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaná byla na základě smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 18. 10. 2018 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou odběratelkou elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa], od 1. 10. 2018. Na základě uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a platit za ni cenu stanovenou na základě smlouvy. Žalovaná však svoji povinnost porušila, když za období od 1. 10. 2018 do 2. 9. 2019 neuhradila řádně a včas cenu spotřebované elektřiny ve výši 23 827 Kč splatnou dne 23. 9. 2019, když uhradila pouze 11 942 Kč. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 10. 9. 2019 Dohodu o splátkách a uznání dluhu za období od 1. 10. 2018 do dne 2. 9. 2019, ve které se žalovaná zavázala uhradit dluh ve výši 17 827 Kč po třech měsíčních splátkách od 30. 9. 2019 do 2. 12. 2019. Žalovaná uhradila jen jednu splátku ve výši 5 942 Kč dne 26. 9. 2019. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Soud zjistil, že žalovaná má ukrajinské státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaná má na území ČR povolen trvalý pobyt. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalované doručena dne 7. 1. 2020, a to náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř., a žalobkyni dne 17. 12. 2020. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalované ani žalobkyně do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Dne 18. 10. 2018 došlo k převodu dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa] (viz žádost o změnu/uzavření/ukončení smlouvy typu B). Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 18. 10. 2018 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny s odběrným místem na adrese [adresa]. Žalobkyně se zavázala dodávat elektřinu ze zařízení z elektrizační soustavy do odběrného místa žalované a žalovaná se zavázala hradit za tuto dodávku sjednanou cenu ve formě cenového tarifu specifikovaného v [právnická osoba], který je nedílnou součástí smlouvy (viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 18. 10. 2018 č. [spisová značka]). Žalovaná odebírala elektřinu v období od 1. 10. 2018 do 2. 9. 2019, přičemž za období od 1. 10. 2018 do 17. 5. 2019 jí byla vyúčtována za odběr elektřiny cena 20 504 Kč, splatná dne 10. 6. 2019 a za období od 18. 5. 2019 do dne 2. 9. 2019 jí byla vyúčtována za odběr elektřiny cena 3 323,40 Kč (viz faktury [číslo] [číslo]). Žalobkyně s žalovanou dne 10. 9. 2019 uzavřela dohodu o splátkách a uznání dluhu, na základě které žalovaná uznala dluh co důvodu a výše v celkové výši 17 827 Kč za období od 1. 10. 2018 do dne 2. 9. 2019. Žalovaná uhradila pouze jednu splátku ve výši 5 942 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne 29. 7. 2020 předžalobní výzvu (viz dohoda o splátkách a uznání dluhu ze dne 10. 9. 2019; předžalobní výzva ze dne 29. 7. 2020). 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Rozhodným právem je tak právo české. 9. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny v souladu s § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii na odběrné místo na adrese [adresa], a žalovaná měla povinnost za dodanou energii zaplatit cenu vyúčtovanou žalobkyní. Žalobkyně za spotřebu elektřiny za období od 1. 10. 2018 do 2. 9. 2019 vyúčtovala částku 23 827,40 Kč, kterou ponížila o zúčtované zálohy ve výši 11 942 Kč. Žalovaná zbývající částku 11 885 Kč již řádně a včas neuhradila. Žalobkyně s žalovanou následně uzavřeli dohodu o uznání dluhu ve smyslu § 2053 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), v níž se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni dlužnou částku 17 827 Kč ve třech měsíčních splátkách. Žalovaná však zaplatila pouze první splátku ve výši 5 942 Kč, čímž se dostala dle § 1968 o. z., do prodlení a vznikl jí nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, dvou paušálů po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby).