38 C 32/2021-54 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky. V žalobě uvedla, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby zaplatit sjednané ceny. Právní předchůdce žalobkyně žalované zapůjčila zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě Smlouvy. Předmětem bylo zařízení: [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] USB [anonymizováno] (SN: [číslo] [jméno]) (dále jen„ Zařízení“). Žalovaná porušila svoji povinnost ze Smlouvy, když nehradila řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací. K ukončení Smlouvy došlo na základě výpovědi ze strany žalované ze dne [datum]. K ukončení Smlouvy došlo ke dni 6. 9 2018. Jelikož žalovaná nevrátila ve lhůtě 14 dnů od ukončení Smlouvy Zařízení právnímu předchůdci žalobkyně, vznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na jednorázovou smluvní pokutu v celkové výši 2 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku ze smlouvy na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. Soud zjistil, že žalovaná je slovenským státním příslušníkem, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována v místě plnění závazku, tj. v místě, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. Pravomoc věc projednat a rozhodnout je tak dána českým soudům. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalované doručena dne [datum] a žalobkyni dne [datum]. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalované ani žalobkyně do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a z provedených důkazů (smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]; zakázkový list; Ceník služeb [právnická osoba]; výpověď smlouvy ze dne [datum] zakázkový list ze dne [datum]; vyúčtování [číslo]; [číslo]; [číslo]; předžalobní upomínka ze dne [datum] s podacím archem) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž součástí jsou Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a Ceník poskytovatele. Ve všeobecných podmínkách pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací byla v bodě 7.4 uvedena povinnost žalované po skončení smluvního vztahu vrátit žalobkyni pronajaté přijímací zařízení do 14 dnů od data ukončení Smlouvy, přičemž v případě nesplnění této povinnosti měla žalovaná povinnost uhradit smluvní pokutu uvedenou v ceníku poskytovatele ve výši 2 000 Kč za každé včas a v pořádku nevrácené přijímací zařízení. Žalovaná od právního předchůdce žalobkyně převzala přijímací zařízení [právnická osoba] PVR HDD USB READY (SN: [číslo] [jméno]). Právní předchůdce žalobkyně za poskytnuté služby vyúčtovala žalované daňovým dokladem [číslo] částku 829,99 Kč splatnou dne [datum], kdy žalobkyně nárokuje v tomto řízení částku 0,02 Kč; daňovým dokladem [číslo] částku 829,99 Kč, splatnou dne [datum], z toho v tomto řízení žalobkyně nároku částku 140 Kč; daňovým dokladem [číslo] částku 3 015,02 Kč splatnou dne [datum], kdy žalobkyně nárokuje částku - 36,14 Kč (odečtená sleva). Žalovaná vyúčtované částky řádně a včas nezaplatila. K ukončení Smlouvy došlo na základě výpovědi ze strany žalované ke dni [datum]. Žalovaná měla dle VOP povinnost vrátit zapůjčená zařízení do 14 dnů od data ukončení Smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně svoji pohledávku následně dne [datum] na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupil na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní upomínku. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následujícím způsobem: 8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 9. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena. 10. Mezi právním předchůdce žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací přístupu k síti internet dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Vztah mezi účastníky se řídil Smlouvou a Všeobecnými podmínkami. Smluvní pokuta byla sjednána písemně v souladu s úpravou obsaženou v § 2048 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly právním předchůdcem žalobkyně poskytovány elektro komunikační služby a za tímto účelem jí bylo zapůjčeno přijímací zařízení, které mělo být dle bodu 7.4 všeobecných smluvních podmínek vráceno žalobkyni ve lhůtě 14 dnů po skončení smlouvy. Dále bylo prokázáno, že žalovaná měla povinnost uhradit poplatky za pronájem zařízení, jejichž výše byla stanovena ceníkem. V případě včasného nevrácení zařízení byla žalobkyně oprávněna v souladu s bodem 7.6 všeobecných podmínek žalované účtovat pokutu ve výši stanovené ceníkem. Také bylo prokázáno, že Smlouva byla právním předchůdcem žalobkyně jednostranně ukončena výpovědí ke dni [datum]. Vzhledem k výše uvedenému soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2 000 Kč a neuhrazených poplatků v celkové výši 103,88 Kč je dostatečně prokázán, přičemž žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zapůjčené zařízení právnímu předchůdci žalobkyně, resp. žalobkyni k dnešnímu dni vrátila a že by neuhrazené poplatky uhradila, čímž neunesla své důkazní břemeno. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) podle § 11 odst. 1 a. t. (3 x 200 Kč) včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. (3 x 100 Kč). Ze shora uvedeného je s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.