40 C 208/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 5. 3. 2018 uzavřela se žalovaným smlouvu [číslo], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr s úvěrovým limitem 100 000 Kč. Výše úrokové sazby poskytnutého úvěru byla sjednána ve smlouvě ve výši 7,9 % ročně. Žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil řádně a včas. Žalobkyně tak využila svého práva a prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za splatné. Ke dni podání žaloby činí pohledávka žalobkyně 85 726,03 Kč a skládá se z dlužné jistiny 84 426,03 Kč a poplatku 1 300 Kč. Žalobkyně dále požaduje uhrazení zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku ve výši 7,9 % ročně z částky 85 726,03 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení. Žalobkyně zaslala dne 3. 2. 2021 žalovanému předžalobní výzvu k plnění, žalovaný však neuhradil ničeho. Usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 4. 2021 č. j. 40 C 208/2021-17 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Na základě žádosti o poskytnutí úvěru uzavřela žalobkyně se žalovaným dne 5. 3. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] a poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem 7,9 % ročně z nesplacené částky v 96 měsíčních splátkách ve výši 1 416 Kč ke každému 25. dni v měsíci. Poslední splátka ve výši 1 305,50 Kč byla sjednána na 25. 3. 2026. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána paušální náhrada za zaslání upomínky ve výši 300 Kč a za zaslání výzvy 500 Kč (zjištěno z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 5. 3. 2018, smlouvy o úvěru ze dne 5. 3. 2018 [číslo] včetně obchodních podmínek pro [anonymizováno] spotřebitelské úvěry a sazebníku [anonymizováno] pro fyzické osoby) Před uzavřením smlouvy byly žalovanému poskytnuty předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru na standardizovaném formuláři. (zjištěno z předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru ze dne 27. 2. 2018) Žalovaný čerpal úvěr ve výši 100 000 Kč bezhotovostně a to převodem na účet vedený u žalobkyně dne 5. 3. 2018 (zjištěno z výpisu z účtu žalovaného za období od 5. 3. 2018 do 31. 3. 2018) Žalovaný povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas a žalobkyně prohlásila veškeré pohledávky za splatné ke dni 25. 7. 2020 (zjištěno z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 27. 7. 2020 včetně vrácené obálky). Ani přes opakované upomínky a výzvy žalobkyně a předžalobní výzvu zástupce žalobkyně žalovaný dlužnou částku nezaplatil. (zjištěno z 1. výzvy k zaplacení dluhu, opakované výzvy k zaplacení dluhu, z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 11. 5. 2020 včetně dodejky, předžalobní výzvy ze dne 3. 2. 2021 a z poštovního podacího archu). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by své závazky ze smlouvy uhradil. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně: Smlouva uzavřená mezi účastníky dne 5. 3. 2018, je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr v celkové výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal dodržovat podmínky smlouvy o úvěru a splácet své závazky. Protože žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, žalobkyně svoji pohledávku vůči žalovanému zesplatnila ke dni 25. 7. 2020. Nesplacená jistina úvěru činí 84 426,03 Kč, žalobkyně má dále nárok na dlužné poplatky za náklady spojené s upomínáním ve výši 1 300 Kč, kapitalizovaný sjednaný úrok od čerpání úvěru do podání žaloby 8 284,03 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od čerpání úvěru do podání žaloby 4 204,08 Kč. Žalovaný je i nadále (až do zaplacení) povinen platit z dlužné jistiny sjednaný úrok z úvěru a dále až do zaplacení též úrok z prodlení z dlužné částky ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po podání žaloby. Na základě shora uvedeného soud žalobu shledal zcela důvodnou a plně jí vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 999,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 430 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 85 726,03 Kč sestávající z částky 4 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 520 Kč ve výši 3 049,20 Kč. O lhůtách k plnění rozhodoval soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když k jinému postupu neshledal důvod.