43 C 218/2021-27 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované, v té době nezletilé, zaplatit žalobkyni částku 6 096 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaná dne [datum] cestovala dopravním prostředkem: [anonymizováno] – linkou [anonymizováno], dne [datum] cestovala dopravním prostředkem: [anonymizováno] – linkou [anonymizováno], dne [datum] cestovala dopravním prostředkem: autobusem – linkou 188 a dne [datum] cestovala dopravním prostředkem: autobusem – linkou 150 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizována dvě slova] v [obec] (dále jen„ DP“) a uzavřela tak s žalovanou smlouvy o přepravě osob. Ze strany DP byly provedeny přepravní kontroly žalované, při kterých se žalovaná neprokázala platnými jízdními doklady a neuhradila tak stanovené jízdné ve výši 24 Kč. Žalovaná byla vždy kontrolorem na místě vyzvána k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty) ve výši 1 500 Kč. Žalovaná na pohledávku ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná, stejně jako její zákonná zástupkyně, v době nezletilosti žalované. 3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění rozhodném (dále jen o.s.ř.), a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě. Žalované byla výzva doručena dne [datum], a to náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř., přičemž na tuto výzvu nebylo ze strany žalované ani jeho zákonnými zástupci do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 4. Předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 zák. o. s. ř. a z provedených důkazů (4x zápis o provedené přepravní kontrole včetně informace pro cestující; Smluvní přepravní podmínky [anonymizováno], Tarif [anonymizováno]; výzva k úhradě dluhu vč. potvrzení o odeslání) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný dne 6 [datum] cestovala dopravním prostředkem: [anonymizováno] – linkou [anonymizováno], dne [datum] cestovala dopravním prostředkem: [anonymizováno] – linkou [anonymizováno], dne [datum] cestovala dopravním prostředkem: autobusem – linkou 188 a dne [datum] cestovala dopravním prostředkem: autobusem – linkou 150, přičemž byla žalovaný kontrolována revizorem [anonymizováno], kdy se neprokázala platnými jízdními doklady. Žalobkyni tak vznikl nárok na uhrazení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému. V případě, že je do 15 dnů od uložení přirážky tato zaplacena, včetně jízdného, požaduje žalobkyně toliko přirážku ve výši 800 Kč, jinak 1 500 Kč. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 7. Soud na danou věc aplikoval § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a dále vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., Přepravní řád, a Smluvní přepravní podmínky [anonymizováno] (dále jen„ SPP“). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný cestoval MHD v [obec], čímž byla mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě. Žalovaná byla povinna zakoupit si jízdenku. Při kontrolách revizorem [anonymizováno] se žalovaná neprokázala platnými jízdními doklady. Proto vznikla žalované povinnost zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce jízdné a přirážku k jízdnému Žalovaná svůj dluh dopravci neuhradila, proto má žalobkyně právo dle § [číslo] o. z. a § 37 zák. č. 266/1994 Sb. na zaplacení žalované částky. Příslušenství pohledávky bylo přiznáno dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku. 8. Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokazovala, že by dluh uhradila. Ohledně otázky nezletilé žalované posoudit následky svého jednání, soud dospěl k závěru, že v daném případě se v okamžiku zahájení řízení jednalo o nezletilou v blízkém věku dospělosti (žalovaná v průběhu řízení zletilosti nabyla), která je v daném případě dostatečně rozumově vyspělá na to, aby nesla odpovědnost za své jednání, aniž by měli být za jednání nezletilé sankcionováni zákonní zástupci (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1864/16). Nad výchovou nezletilé již byl stanoven soudní dohled. Nárok žalobkyně je tudíž důvodný a soud tak v celém rozsahu žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 096 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.