51 C 322/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 4. 2021 domáhala proti žalované zaplacení částky 153 655,25 Kč spolu s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalovanou žalobkyní došlo dne 1. 11. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované v rámci produktu„ firemní úvěr Start up“ finanční prostředky ve výši 150 000 Kč, a to za účelem financování investic nebo provozních potřeb v souvislosti se zahájením podnikatelské činnosti. Před poskytnutím žalobkyně zkoumala úvěryschopnost žalované. Žalovaná se zavázala úvěr splatit a dále uhradit sjednaný úrok v sazbě 9,00% p. a. a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 708 Kč. Žalovaná splátky řádně a včas nahradila, proto byla dne dne 30. 1. 2021 žalobkyní vyzvána s upozorněním, že pokud nebude uhrazena dlužná částka do 3. 3. 2021, dojde ke zesplatnění celé pohledávky. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a proto žalobkyně využila svého práva a celou pohledávku ke dni 4. 3. 2021 zesplatnila. O tom žalovanou informovala dopisem ze dne 6. 3. 2021. Ke dni 4. 3. 2021 činila dlužná částka celkem 153 655,28 Kč, kdy se skládá z jistiny ve výši 140 936,27 Kč úroku řádného ve výši 11 818,98 Kč, přirostlého v sazbě 9% p. a. v období od 23. 4. 2020 do 4. 3. 2021 z dlužné jistiny a poplatků v celkové výši 900 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Dne 26. 8. 2021 se konalo ve věci jednání, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně ani žalovaná se z jednání neomluvily. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, a to čtením příloh žalobkyně: smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 1. 11. 2019, výzvy ze dne 30. 1. 2021, rozhodnutí o zesplatnění ze dne 6. 3. 2021, výpis z účetní evidence k úvěru [číslo] předžalobní výzva ze dne 17. 3. 2021 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 6. Dne 1. 111. 2019 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované v rámci produktu„ firemní úvěr Start up“ finanční prostředky ve výši 150 000 Kč, a to za účelem financování investic nebo provozních potřeb v souvislosti se zahájením podnikatelské činnosti (zjištěno ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 1. 11. 2019). 7. Na základě této smlouvy se žalovaná se zavázala úvěr splatit a dále uhradit sjednaný úrok v sazbě 9,00% p. a. a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 708 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 1. 11. 2019). 8. Žalovaná splátky řádně a včas nahradila, proto byla dne dne 30. 1. 2021 žalobkyní vyzvána s upozorněním, že pokud nebude uhrazena dlužná částka do 3. 3. 2021, dojde ke zesplatnění celé pohledávky (zjištěno z výzvy ze dne 30. 1. 2021). 9. Žalovaná dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradila, a proto žalobkyně využila svého práva a celou pohledávku dle čl. V smlouvy o úvěru ke dni 4. 3. 2021 zesplatnila. O tom žalovanou informovala dopisem ze dne 6. 3. 2021 (zjištěno ze smlouvy o úvěru a rozhodnutí o zesplatnění ze dne 6. 3. 20). 10. Ke dni 4. 3. 2021 činila dlužná částka celkem 153 655,28 Kč, kdy se skládá z jistiny ve výši 140 936,27 Kč úroku řádného ve výši 11 818,98 Kč, přirostlého v sazbě 9% p. a. v období od 23. 4. 2020 do 4. 3. 2021 z dlužné jistiny a poplatků v celkové výši 900 Kč (zjištěno z výpisu z účetní evidence k úvěru [číslo]). 11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně 12. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dál jen „o. z.“). Žalobkyně splnila své povinnosti ze smlouvy, když žalované poskytla úvěr ve výši 150 000 Kč, žalovaná však své povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky i s úroky nedostála, když se se splácením dostala do prodlení. Žalobkyně tedy v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila. 13. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl smluvní vztah. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná svůj dluh vyplývající z uzavřené smlouvy, uhradila vůči žalobkyni. Neuhrazením dlužné částky včas se žalovaná podle § 1968 o. z. ocitl v prodlení a žalobkyni vzniklo dle § 1970 o. z. právo požadovat úrok z prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 873 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 147 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky včetně DPH ve výši 126 Kč.