51 C 342/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 7. 5. 2021 domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví s příslušenstvím. Tento svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovanou dne 2. 3. 2020 uzavřela smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 200 Kč, které byly žalované zaslány na účet dne 2. 3. 2020. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 040 Kč. Peněžní prostředky a poplatek za poskytnutí zápůjčky byly splatné dne 7. 5. 2020, žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalované předžalobní upomínku, žalovaná však neuhradila ničeho. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu v částce 1 155 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 240 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalované ve výši 1 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalované doručena dne 13. 8. 2021 uložením na poště dle § 49 odst. 4 o. s. ř., a žalobkyni dne 29. 7. 2021. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalované ani žalobkyně do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 4. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na následující závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 5. Žalobkyně prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], uzavřela se žalovanou dne 2. 3. 2020 smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník dále jen „o. z.“), přičemž žalovaná vystupovala v pozici spotřebitele, neboť sjednávala zápůjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. Soud má za prokázané, že žalované byla žalobkyní poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 3 200 Kč, jíž se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky nejpozději do 7. 5. 2020. Pro případ prodlení si žalobkyně se žalovanou ujednaly smluvní pokutu, kterou soud posoudil dle ust. § 2048 o. z. Jak vyplynulo z dokazování, žalovaná neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní, když svou procesní neaktivitou způsobila, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) platila něčeho víc, než tvrdila žalobkyně. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl v neprospěch žalované a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení zápůjčky včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 240Kč, smluvní pokuty ve výši 1 155 Kč a úroku z prodlení v zákonné dle § 1968 a § 1970 o. z. v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně zaslala dne 3. 3. 2021 žalované prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle poměrného procesního úspěchu ve věci tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty 6 395 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 200 Kč za výzvu k plnění a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.