51 C 466/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 22. 7. 2021, domáhala proti žalovanému zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 17. 7. 2018 uzavřené prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky ve výši 7 000 Kč vrátit spolu s úrokem ve výši 4 060,58 Kč ve 3 splátkách s termínem splatnosti 1. splátky 16. 8. 2018 ve výši 3 712,88 Kč, 2. splátky ke dni 15. 9. 2018 3 712,88 Kč a 3. splátky ke dni 15. 10. 2018 ve výši 3 634,82 Kč. Žalovaný dlužnou částku s příslušenstvím ve stanovené lhůtě řádně a včas neuhradil. V souvislosti s prodlením žalobkyně dále vůči žalované uplatňuje nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky jistiny, tedy ze 7 000 Kč, a to od 16. 10. 2018 do 22. 7. 2021, kdy tato již převyšuje zákonem povolenou výši poloviny jistiny, a tak žalobce požaduje pouze maximální částku ve výši 3 500 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 3. Z předložených důkazů (smlouva o půjčce [číslo] všeobecné obchodní podmínky, bankovní výpis - potvrzení o provedené platbě na účet žalované, předsmluvní podmínky, zákaznická karta faktura ke smlouvě, potvrzení o odeslání předžalobní výzvy) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 4. Žalovaný prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] požádal žalovanou o poskytnutí peněžité zápůjčky ve výši 7 000 Kč. Dne 17. 7. 2018 uzavřela žalobkyně spolu se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly předsmluvní informace a všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP), na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši 7 000 Kč, kterou žalovaný obdržel převodem z bankovního účtu žalobkyně dne 17. 7. 2018. Žalovaný se zavázala dlužnou částku uhradit ve 3 splátkách s termínem splatnosti 1. splátky 16. 8. 2018 ve výši 3 712,88 Kč, 2. splátky ke dni 15. 9. 2018 3 712,88 Kč a 3. splátky ke dni 15. 10. 2018 ve výši 3 634,82 Kč. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku ani přes upomínky žalobkyně řádně a včas neuhradil, čímž žalobkyni vznikl nárok na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny, tedy ze 7 000 Kč, a to od 16. 10. 2018 do 22. 7. 2021, kdy tato již převyšuje zákonem povolenou výši poloviny jistiny, tedy částku 3 500 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne 7. 10. 2020. 5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 6. Mezi právním předchůdcem žalobce, jakožto věřitelem, a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník dále jen „o. z.“), přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. Soud má za prokázané, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 0,9% denně z vypůjčené částky, a to ve 3 splátkách s termínem splatnosti 1. splátky 16. 8. 2018 ve výši 3 712,88 Kč, 2. splátky ke dni 15. 9. 2018 3 712,88 Kč a 3. splátky ke dni 15. 10. 2018 ve výši 3 634,82 Kč. Pro případ prodlení si žalobkyně se žalovaným ujednali smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny. Jak vyplynulo z dokazování, žalovaný neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní, když svou procesní neaktivitou způsobil, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) platil něčeho víc, než tvrdila žalobkyně. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl v neprospěch žalovaného a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení dlužné částky včetně úroku ve výši 4 060,58 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč a úroku z prodlení v zákonné dle § 1968 a 1970 o. z. v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a v plném rozsahu jí vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 500 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř.