55 C 402/2021-52 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný s ní dne 28. 5. 2016 uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění od 1. 6. 2016. Předmětem pojištění bylo„ životní pojištění PERSPEKTIVA [anonymizováno]“. Pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční, první pojistné bylo splatné ke dni 1. 6. 2016. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 280 Kč. Žalovaný sjednané pojistné nehradil řádně a včas, a to za období od 1. 3. 2020 do 1. 7. 2020. Ke dni podání žaloby činí pohledávka žalobkyně částku ve výši 5 770 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 22. 10. 2020 předžalobní upomínku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 2. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne 8. 11. 2021, a to do vlastních rukou. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: 5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 28. 5. 2016 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo„ životní pojištění PERSPEKTIVA [anonymizováno]“. Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění ode dne 1. 6. 2016 a pojistné bylo sjednáno ve výši 1 280 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční. 6. Žalovaný nezaplatil předepsané pojistné za období od 1. 3. 2020 do 1. 7. 2020. Ke dni podání žaloby činí pohledávka žalobkyně částku ve výši 5 770 Kč spolu s příslušenstvím. 7. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 8. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Dne 28. 5. 2016 došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo„ životní pojištění PERSPEKTIVA [anonymizováno]“. Na základě ní se žalovaný zavázal hradit pojistné ve výši 1 280 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční. Žalovaný pojistné za období od 1. 3. 2020 do 1. 7. 2020 neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, avšak žalovaný ani v dodatečné lhůtě dlužné pojistné nezaplatil. 9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 10. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Ke dni zahájení řízení žalovaný neměl v České republice evidovanou žádnou adresu pobytu a soudu není známo ani bydliště žalovaného. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť závazek ze smlouvy, jenž je předmětem tohoto řízení, měl být plněn na území České republiky. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 nařízení č. 593/2008 je rozhodným právem právo české, protože se tak účastníci řízení domluvili. 11. Soud posoudil nárok žalobkyně jako pohledávku na zaplacení pojistného podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Tuto povinnost měl žalovaný za celou dobu trvání právního vztahu z pojistné smlouvy. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl na základě smlouvy závazkový právní vztah, jehož obsahem byla mj. povinnost žalovaného zaplatit pojistné. S ohledem na to, že žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, soud uzavřel, že žaloba je důvodná a žalobkyně má proti žalovanému nárok na požadované plnění, a to včetně úroků z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb. Bylo tedy rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 770 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 13. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. 14. Třídenní lhůtu k náhradě nákladů řízení soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení na účet právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.