55 C 409/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu povinnosti zaplatit příspěvek za nepojištěné vozidlo, [registrační značka], [VIN kód], jehož je žalovaný vlastníkem, resp. provozovatelem, a to za období od 14. 5. 2020 do 21. 10. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a o. s. ř. vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 29. 9. 2021. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím věci bez jednání vyjádřila již ve svém žalobním návrhu. Na odeslanou výzvu nebylo do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaná následující skutková zjištění. 5. Žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník předmětného vozidla, které je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3. V období od 14. 5. 2020 do 21. 10. 2020 (161 dní) nebylo u předmětného vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 12. 11. 2020 k úhradě příspěvku do garančního fondu a nákladů na uplatnění práva na příspěvek v celkové výši 14 973 Kč, a to do 30 dnů od doručení tohoto dopisu. Výzva obsahovala popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobkyně i poučení o možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. (Zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných včetně informace o doručení). 6. Žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou ze dne 25. 2. 2021 k úhradě příspěvku do garančního fondu a nákladů na uplatnění práva na příspěvek. (Zjištěno z I. upomínky k úhradě). 7. Žalobkyně vyzvala žalovaného další upomínkou ze dne 26. 3. 2021 k úhradě příspěvku do garančního fondu a nákladů. (Zjištěno z II. upomínky k úhradě včetně informace o doručení a doručenky). 8. Žalovaný přes upomínky příspěvek do garančního fondu a náklady na uplatnění práva na příspěvek nezaplatil. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. (Zjištěno z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu). 9. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř., přičemž provedl všechny důkazy žalobkyní označené, žalovaný nenavrhl ani nepředložil důkazy žádné. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska časového i obsahového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů. Nic takového v řízení netvrdil ani žalovaný. Proto soud veškeré provedené důkazy hodnotil jako věrohodné a pravé. 10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný jakožto vlastník, resp. provozovatel vozidla, [registrační značka], [VIN kód], neměl od 14. 5. 2020 do 21. 10. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení výzvy. Žalobkyně současně vyúčtovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho nezaplatil, zaslala mu žalobkyně další výzvy k plnění. 11. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně. 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný má ukrajinské státní občanství, projednávaná věc má tedy cizí prvek. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech č. 123/2002 Sb. m. s. stanoví v čl. 48, že jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku (odst. 2). Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek (odst. 5). V tomto konkrétním případě soud aplikoval jurisdikční a kolizní úpravu analogicky ke smluvnímu vztahu, neboť účelem příspěvku za nepojištěné vozidlo je suplování platby pojistného z uzavřené pojistné smlouvy. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, neboť smlouva o pojištění měla být uzavřena na území České republiky. Rozhodným právem je pak ze stejného důvodu právo české. 13. Vzhledem k tomu, že v rozhodném období ohledně předmětného vozidla, jehož vlastníkem, resp. provozovatelem byl žalovaný, nebyla v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZOPV“) uzavřena pojistná smlouva pro případ vzniku odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vznikla žalovanému povinnost zaplatit v souladu s § 4 odst. 1 ZOPV příspěvek za každý den porušení výše uvedené povinnosti. Ve sporu je aktivně legitimována žalobkyně, neboť je profesní organizací pojistitelů zřízenou podle § 18 odst. 1 ZOPV. Denní sazba příspěvku pro předmětné vozidlo činí 93 Kč (§ 4 odst. 5 ZOPV ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Období, kdy nebylo předmětné vozidlo pojištěno, trvalo 161 dní. V souladu s § 4 odst. 3 ZOPV tedy činí příspěvek za toto období částku ve výši 14 973 Kč. Dále žalovanému vznikla v souladu s § 4 odst. 4 ZOPV povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně žalovaného včas vyzvala k zaplacení těchto částek (§ 4 odst. 6 ZOPV), přičemž zaslaná výzva obsahovala všechny náležitosti uvedené v § 4 odst. 7 ZOPV. Žalovaný však dlužnou částku ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy nezaplatil. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužný příspěvek i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. 14. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení, žalobkyně má tedy vůči žalovanému dále nárok na úroky z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb. Bylo tedy rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 273 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.