60 C 362/2021-45 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem řízení byla pohledávka žalobkyně ve shora uvedené výši. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tak, že poskytla žalované dne 2. 3. 2020 zdravotní péči. Téhož dne byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytnutí zdravotní péče, svou povinnost plynoucí z této smlouvy za poskytnutou péči zaplatit však žalovaná nesplnila. Žalovaná nebyla zdravotně pojištěna. Dlužnou částku žalovaná i přes výzvu žalobkyně dosud neuhradila. 2. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a o. s. ř. vyzval usnesením žalobkyni a opatrovnici žalované ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalobkyni doručena dne 25. 11. 2021 a opatrovnici žalované dne 25. 11. 2021. Žalobkyní nebylo na výzvu do současné doby nijak reagováno, opatrovnice vyjádřila souhlas. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 3. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na §202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 4. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastníci uzavřeli dne 2. 3. 2020 smlouvu o poskytnutí zdravotní péče, na základě které se žalobkyně poskytla žalované zdravotní ošetření a vystavila za tuto službu fakturu. Žalovaná za poskytnutou péči nezaplatila, a to ani přes upomínky. 5. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce podle § 2636 odst. 1 o. z. jako pohledávku z titulu smlouvy o péči o zdraví. Vzhledem k tomu, že na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky žalobkyně poskytla žalované zdravotní péči a žalovaná v rozporu se smlouvou za tuto péči nezaplatila sjednanou odměnu, má žalobkyně nárok na peněžité plnění, které je žalováno. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, dostala se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení, žalobkyně má tedy vůči žalované dále nárok na úroky z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dne fakturou, ve které určila splatnost do 22. 5. 2020, úrok z prodlení pak požadovala od 23. 5. 2020. S ohledem na to je zřejmé, že žalobkyně poskytla žalované dostatečnou lhůtu k dobrovolnému plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.) a nejpozději dne 23. 5. 2020 byla tedy žalovaná v prodlení. Bylo tedy rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky.