60 C 366/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), uzavřela s žalovanou smlouvu o účtu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalované zřízen sporožirový účet. Žalované na tomto účtu vznikl debetní zůstatek a žalovaná byla povinna jej vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku byla žalovaná povinna platit právnímu předchůdci žalobkyně z nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení v zákonné výši. Jelikož žalovaná na nepovolený debetní zůstatek ničeho nezaplatila, převedl právní předchůdce žalobkyně pohledávku dne 1. 2. 2020 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyrozuměl o této skutečnosti žalovanou. Právní předchůdce žalobkyně postoupil žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021 s účinností ke dni 1. 2. 2021 na žalobkyni. Ke dni postoupení žalované pohledávky sestával dluh z dlužné jistiny ve výši 2 963 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 377,94 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaná má ukrajinské státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaná má na území ČR povolen trvalý pobyt. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalované doručena do datové schránky fikcí dne 11. 9. 2021. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného do současné doby nijak reagováno. Žalobkyně s projednáním věci bez její přítomnosti vyslovila souhlas již v návrhu na vydání EPR. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 18. 5. 2017 Smlouvu, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě Smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované zřídit a vést sporožirový účet. Žalovaná se zavázala na tomto účtu udržovat kladný zůstatek. Pro případ vzniku debetního zůstatku měla žalovaná povinnost tento vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku byla žalovaná povinna platit právnímu předchůdci žalobkyně z nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení v zákonné výši. Žalované vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek. Jelikož žalovaná na nepovolený debetní zůstatek ničeho nezaplatila, vypověděl právní předchůdce žalobkyně Smlouvu a převedl pohledávku dne 1. 2. 2020 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyrozuměl o této skutečnosti žalovanou. Právní předchůdce žalobkyně postoupil žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021 s účinností ke dni 1. 2. 2021 na žalobkyni. Oznámení o postoupení žalované pohledávky bylo žalované zasláno dne 19. 2. 2021. Ke dni postoupení žalované pohledávky sestával dluh z dlužné jistiny ve výši 2 963 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 377,94 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 8. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 9. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když předmětná pohledávka na něj byla právním předchůdcem žalobce postoupena. 10. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o účtu dle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované zřídit a vést účet a žalovaná se zavázala udržovat na účtu kladný zůstatek. Pro případ vzniku záporného debetního zůstatku byla žalovaná povinna tento záporný debetní zůstatek vyrovnat a současně platit právnímu předchůdci žalobkyně úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Žalované vznikl záporný debetní zůstatek, který však i přes výzvu právního předchůdce žalobkyně nevyrovnala. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dlužnou částku něčeho uhradila, čímž neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované zaplatit žalovanou částku včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 a. t. (3 x 200 Kč), včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. (3 x 100 Kč). Ze shora uvedeného je s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobce je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.