12 C 109/2022-34 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pojistného ze strany žalovaného. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo Pojištění majetku podnikatelů, přičemž smlouva vstoupila v platnost dne 10. 6. 2020, což je zároveň den počátku pojištění. Pojistné bylo sjednáno ve výši 3 080 Kč ročně s pololetní četností placení. Pojistná smlouva zanikla ke dni 31. 3. 2021 a žalobkyně se domáhá zaplacení částky 1 540 Kč, neboť k zániku pojistné smlouvy došlo neuhrazením pojistného a žalobkyně má tak nárok na pojistné za celý pojistný rok, které činí 3 080 Kč, jež bylo sníženo o jednu provedenou splátku ve výši 1 540 Kč. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani na základě předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z jednání včas omluvila, a soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti obou účastníků. 3. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 9. 6. 2020 uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo Pojištění majetku podnikatelů. Počátek pojištění byl sjednán na den 10. 6. 2020. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 3 080 Kč ročně s pololetní četností placení. Ke dni 30. 3. 2021 pojištění zaniklo pro neuhrazení pojistného. Žalobkyně posléze vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky jednak upomínkou, jednak předžalobní výzvou. S ohledem na to, že pojistná smlouva zanikla pro neuhrazení pojistného, má žalobkyně dle pojistné smlouvy a pojistných podmínek nárok na pojistné za celý pojistný rok. Roční pojistné ve výši 3 080 Kč je tak poníženo o částku 1 540 Kč, kterou žalovaný uhradil, a žalobkyně se tak domáhá částky 1 540 Kč s příslušenstvím. 4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když nezaplatil včas pojistné, a tedy se ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle nesplacené jistiny, podle § 1970 o. z. právo požadovat úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. (8,25 % ročně ke dni počátku prodlení). 5. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. 6. O náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávek rozhodl soud podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, že přiznal žalobkyni za pohledávku vyplývající ze vzájemného závazku podnikatelů nárok na náhradu nákladů v částce 1 200 Kč. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 540 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), tří náhrad hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba splňuje parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, obdobnými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými návrhy.