12 C 352/2021-55 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 5. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný porušil povinnosti vyplývající z účastnické smlouvy o poskytnutí elektronického zařízení a poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi žalovaným a společností [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], když nezaplatil cenu za poskytnuté služby, vyúčtovanou následujícími fakturami: faktura [číslo] ze dne 6. 4. 2018 znějící na částku 100,03 Kč se splatností dne 24. 4. 2018, faktura [číslo] ze dne 6. 5. 2018 znějící na částku 100,03 Kč se splatností dne 24. 5. 2018, faktura [číslo] ze dne 6. 6. 2018 znějící na částku 100,03 Kč se splatností dne 24. 6. 2018 a faktura [číslo] ze dne 11. 6. 2019 znějící na částku 800 Kč se splatností dne 25. 6. 2019. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky s účinností ke dni 16. 7. 2018. 2. Žalovaný svým podáním ze dne 24. 9. 2021 sdělil zdejšímu soudu, že žalobkyni uhradil částku ve výši 1 400,09 Kč, což doložil potvrzením o platbě. Žalobkyně posléze k výzvě soudu potvrdila, že žalovaný uhradil pouze žalovanou částku, tj. částku ve výši 1 400,09 Kč, avšak na žalobě v celém rozsahu nadále trvá, neboť žalovaný neuhradil příslušenství – náklady řízení a náklady vymáhání. 3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 24. 5. 2021 a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 5 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 15. 4. 2022. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný uzavřel se společností [anonymizováno] [právnická osoba] účastnickou smlouvu v rámci fakturační skupiny [číslo] na základě níž bylo žalovanému poskytnuto elektronické zařízení a poskytování služby plateb třetím stranám. Právní předchůdkyně žalobkyně vystavila na základě toho žalovanému následující faktury: faktura [číslo] ze dne 6. 4. 2018 znějící na částku 100,03 Kč se splatností dne 24. 4. 2018, faktura [číslo] ze dne 6. 5. 2018 znějící na částku 100,03 Kč se splatností dne 24. 5. 2018, faktura [číslo] ze dne 6. 6. 2018 znějící na částku 100,03 Kč se splatností dne 24. 6. 2018 a faktura [číslo] ze dne 11. 6. 2019 znějící na částku 800 Kč se splatností dne 25. 6. 2019. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek s účinností dne 16. 7. 2018. Žalovaný v průběhu řízení sdělil, že zaplatil dlužnou částku ve výši 1 400,09 Kč, přičemž toto doložil detailem o provedené platbě. Žalobkyně nadto tuto skutečnosti potvrdila. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Účastníci uzavřeli kupní smlouvu ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a tzv. nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., v níž se žalovaný zavázal platit společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] cenu za elektronické zařízení a za služby poskytované třetími stranami. Žalovanému vznikla v důsledku využití poskytnutých služeb povinnost zaplatit této společnosti částku ve výši 1 400,09 Kč. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. postoupena na žalobkyni. Žalovaný svou smluvní povinnost nesplnil řádně, když dlužnou částku ve výši 1 400,09 Kč uhradil až po podání žaloby. 6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nevzala žalobu v části jistiny ve výši 1 400,09 Kč zpět, byť potvrdila, že byla ze strany žalovaného zaplacena, soudu nezbylo nic než žalobu v této části zamítnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Žalovaný se však ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., neboť dlužnou částku zaplatil až dne 24. 9. 2021. Žalobkyně tak má právo na zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. v zákonné výši, jež je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od následujících dní po datu splatnosti jednotlivých faktur až do dne 24. 9. 2021. Uložení povinnosti žalovanému zaplatit toto příslušenství je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, když v části jistiny, jež byla tímto rozsudkem zamítnuta, žalovaný toto zaplatil až po podání žaloby, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 400,09 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.