12 C 443/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 4

Vzhledem k tomu, že dle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení 4 140 Kč s příslušenstvím s tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] („ [právnická osoba] [anonymizováno]“) poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 3 000 Kč a žalovaný se tuto zápůjčku zavázal splatit spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 1 140 Kč do 17. 2. 2021. Tento závazek však žalovaný nesplnil. Smlouvou o postoupení pohledávek z 16. 11. 2020 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili, neboť k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nesdělili svůj nesouhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: žalobce a [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřeli 27. 1. 2021 smlouvu o zápůjčce, podle níž [právnická osoba] [anonymizováno] poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 3000 Kč bankovním převodem na účet [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 1 140 Kč do 17. 2. 2021 (prokázáno smlouvou o zápůjčce z 27. 1. 2021 a potvrzením o provedené platbě z 27. 1. 2021). Pohledávku z uvedené smlouvy o zápůjčce postoupila [právnická osoba] [anonymizováno] žalované smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 3. 2021, což žalovanému oznámila dopisem z 26. 5. 2021 (prokázáno rámcovou smlouvou o úplatném postoupení pohledávek z 15. 4. 2020, realizační smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] oznámením o postoupení pohledávky z 26. 5. 2021). Před podáním žaloby zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle § 2390 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník tak, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou žalobkyně žalovanému poskytla, žalovaný ji však dosud nesplatil. Smlouvu soud shledal platnou a souladnou též s dobrými mravy navzdory vysoké časové ceně zápůjčky, kdy za zapůjčení peněžních prostředků na pouhé tři týdny právní předchůdkyně žalobkyně po žalovaném požadovala poplatek odpovídající 38 % zapůjčené částky. Soud však zohlednil skutečnost, že v projednávané věci se jedná o tzv.„ mikropůjčku“, tedy půjčku nízké částky na krátkou dobu, u níž je účelem sjednaného poplatku i pokrytí nákladů věřitele na poskytnutí zápůjčky. Tomu odpovídá i skutečnost, že mezi účastníky nebyl sjednán úrok v procentní sazbě. Pohledávka za žalovaným pak byla žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 an. o. z. Povinnost žalovaného k úhradě úroku z prodlení vyplývá z § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 140 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.