12 C 489/2021-59 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 10. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný neuhradil jízdné ve výši 30 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu v dopravním prostředku MHD žalobkyně, k níž došlo dne 1. 8. 2021 v 18:52 hod. na lince [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z jednání včas omluvila, a soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti obou účastníků. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 3. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se přepravoval dne 1. 8. 2021 v 18:52 hod. na lince [anonymizována dvě slova], jež je součástí sítě MHD provozované žalobkyní. Při přepravní kontrole, která v ten okamžik s žalovaným byla provedena, se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Dle přepravního řádu v době provádění přepravní kontroly činilo jízdné částku 30 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný s žalobkyní uzavřel nástupem do dopravního prostředku, jenž je součástí sítě MHD provozované žalobkyní, konkludentně přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), čímž mu vznikla povinnost dle přepravního řádu zaplatit jízdné a pro případ neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole též přirážku k jízdnému. Žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu tak povinnost zaplatit též zmíněnou přirážku k jízdnému. Žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil, když dluh včas neuhradil, čímž se dne následujícího, tedy 2. 8. 2021, ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Opak žalovaný netvrdil a ani se jinak nebránil. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky 1 530 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (8,5 % ročně ke dni počátku prodlení). 6. Ohledně otázky schopnosti nezletilého žalovaného posoudit následky svého jednání soud dospěl k závěru, že v daném případě se v době přepravní kontroly jednalo o nezletilého ve věku 17 let, který je v daném případě byl dostatečně rozumově vyspělý na to, aby byl způsobilý uzavřít přepravní smlouvu a aby nesl odpovědnost za své jednání spočívající v jízdě bez platné jízdenky, aniž by měli být za jednání nezletilého sankcionováni zákonní zástupci (srov. nález Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2019, sp. zn. II. ÚS 3133/19-2, nález Ústavního soudu ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. I. ÚS 1775/14-2 nebo nález Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. II. ÚS 1864/16). 7. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.