12 C 497/2021-37 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] jakožto právní předchůdkyní žalobkyně byla dne 10. 2. 2017 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě ní byla žalované zapůjčena 2 zařízení, a to [anonymizována tři slova], jež žalovaná po skončení smluvního vztahu na základě odstoupení od smlouvy žalobkyní řádně a včas nevrátila žalobkyni, a tedy žalobkyni vzniká nárok na zaplacení sjednané pokuty ve výši 2 000 Kč za jedno zařízení, tj. celkem 4 000 Kč. Dále pak žalobkyně žalované vystavila na základě výše specifikované smlouvy následující vyúčtování: [číslo] přičemž tato vyúčtování zahrnovala cenu za pronájem zařízení a dále též pokutu za odpojení z důvodu nedoplatku. Celková částka, jež vychází z uvedených vyúčtování a jež žalovaná neuhradila, představuje částku 966,66 Kč. Žalovaná se nezaplatila dlužnou částku ani na základě předžalobní upomínky. Předmětná pohledávka přešla z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni v důsledku fúze sloučením. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Účastníci řízení souhlasily s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně dne 10. 2. 2017 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Žalované byla zapůjčena dvě zařízení, a to [anonymizováno 5 slov]. Za pronájem daných zařízení byla žalované vystavena následující vyúčtování: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], přičemž celková částka z nich vyplývající činí 966,66 Kč. Žalovaná po skončení smluvního vztahu v důsledku odstoupení od smlouvy žalobkyní nevrátila poskytnutá zařízení, za což byla ve smlouvě ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací sjednána smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč za jedno zařízení, tedy celkem 4 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Pohledávka přešla na žalobkyni z právní předchůdkyně žalobkyně v důsledku fúze sloučením. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) v níž se žalovaná zavázala žalobkyni platit pronájem zařízení. Žalovaná nesplnila svoje povinnosti z toho vyplývající, když nehradila vyúčtování dlužných částek. Zároveň pak žalobkyni pro nevrácení zařízení vzniklo právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty ve smyslu § 2048 o. z. Žalovaná svou smluvní povinnost nesplnila. Opak žalovaná netvrdila a ani jinak se nebránila. 6. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 4 966,66 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba splňuje parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, obdobnými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými návrhy.