12 C 547/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 8. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost zaplatit částku ve výši 84 425,98 Kč vyplývající ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 3. 2. 2018, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 99 566 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr hradit prostřednictvím pravidelné konstantní splátky v celkové výši 1 669 Kč, a to od 13. 3. 2018 do 13. 2. 2028, avšak tuto povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalobkyně tak dlužnou částku ve výši 84 425,98 Kč představující nesplacenou jistinu a částku 5 339,80 Kč představující smluvní úrok zesplatnila, avšak žalovaný ji neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud usnesením vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne 31. 12. 2021. Žalovanému bylo předmětné usnesení doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 13. 1. 2022. Žalobkyně ani žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagovali. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní coby úvěrující a žalovaným coby úvěrovaným došlo dne 3. 2. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 99 566 Kč, a žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku 200 116,20 Kč v případě základní úrokové sazby a 138 139,80 Kč v případě bonusové úrokové sazby (prokázáno rámcovou smlouvou, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě, dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě, splátkovým kalendářem, podmínkami pro používání úvěru, obchodními podmínkami). Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 99 566 Kč (prokázáno výpisem z účtu). Žalovaný nejprve úvěr řádně splácel, avšak pro následné nesplácení byl ze strany žalobkyně úvěr zesplatněn (prokázáno přehledem plateb, výzvou k zaplacení dluhu, podacím archem). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy (prokázáno výzvou k zaplacení dluhu, podacím archem). Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Uzavřením smlouvy o úvěru vznikla úvěrovanému (zde žalovanému) povinnost vrátit úvěrujícímu (zde žalobkyni) po uplynutí dohodnuté doby poskytnuté peněžní prostředky. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, čímž se ocitl ode dne následujícího po splatnosti v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má, vedle práva na zaplacení dlužné částky, podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (8,25 % ročně ke dni počátku prodlení), a dále i smluvního úroku z prodlení. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 378 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 378 K, neboť žalobkyně požadovala náklady toliko v této výši, a tedy nákladů nad rámec této částky se vzdala.