12 C 550/2021-36 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 9. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající se smlouvy o bankovních službách ze dne 27. 3. 2020 ve spojení se smlouvou o povoleném debetu ze dne 27. 3. 2020. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku ve výši 5 000 Kč, přičemž při přečerpání nepovoleného debetu se žalovaný zavázal neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky včetně příslušenství, kdy úroková sazba pro vzniklý nepovolený debet činila výši 25 % ročně v souladu s Oznámením o úrokových sazbách. Žalovaný byl vyzván k vyrovnání nepovoleného debetu výzvou ze dne 30. 10. 2020 a vzhledem k tomu, že nikterak nereagoval, žalobkyně odstoupila od smlouvy ke dni 30. 12. 2020. Dlužná částka tak činí částku 5 671,57 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 8. 9. 2021 a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 28. 2. 2022. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný dne 27. 3. 2020 uzavřeli smlouvu o bankovních službách a smlouvu o povoleném debetu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku ve výši 5 000 Kč, a žalovaný se zavázal při přečerpání nepovoleného debetu neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky včetně příslušenství, kdy úroková sazba pro vzniklý nepovolený debet činila výši 25 % ročně v souladu s Oznámením o úrokových sazbách. Z důvodu přečerpání nepovoleného debetu byl žalovaný vyzván k jeho vyrovnání a poté po neuhrazení žalobkyně odstoupila od smlouvy ke dni 30. 12. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 5 671,57 Kč předžalobní upomínkou. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o účtu podle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Uzavřením smlouvy o úvěru vznikla úvěrovanému (zde žalovanému) povinnost vrátit úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky, jakož i další sjednané poplatky. Žalovaný je v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má tak podle § 1970 o. z. právo požadovat po žalovaném, vedle zaplacení dlužné částky, též zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,25 % ročně ke dni počátku prodlení). 6. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 5 671,57 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba splňuje parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, obdobnými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými návrhy.