15 C 240/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), podanou k zdejšímu soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo, a to osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], za dobu od [datum] do [datum], kdy ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas již v žalobě a žalovaný souhlasil fikcí, když se k výzvě soudu (usnesení na č.l. 12 spisu), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, nevyjádřil a soud v souladu s poučením ve výzvě měl za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Soud ze všech listin založených žalobkyní, které posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a má je za pravé a věrohodné, jakož i dostatečné ke zjištění skutkového stavu, dospěl k následujícímu skutkovému závěru: žalovaný byl vlastníkem motorového vozidla, a to osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], za dobu od [datum] do [datum]. V uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Vozidlo tak nebylo pojištěno po dobu [anonymizováno] dní, čímž žalovaný porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou, přičemž splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl o zaplacení upomínán výzvou k úhradě příspěvku. Žalovaná částka se skládá jednak z částky [částka], odpovídající základu příspěvku 65 Kč, vynásobeného počtem dnů bez pojištění, tj. [anonymizováno] dny a dále z poplatku 300 Kč, spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (zjištěno: výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, výzvou k úhradě příspěvku, upomínkami k úhradě příspěvku, předžalobní výzvou, podacím archem, záznamem sledování zásilek z portálu PoštaOnline). 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaný povinen zaplatit příspěvek za dobu, po kterou byla obě vozidla v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena přílohou zákona, a sice u prvého nákladního automobilu 65 Kč /den, tj. [anonymizováno] dní po 65 Kč (viz odst. 3 odůvodnění tohoto rozsudku). Součástí příspěvku dle § 24c odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou též náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data [datum] do zaplacení. 5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat její tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když shledal žalobu důvodnou a opodstatněnou v celém rozsahu. Nad rámec shora uvedeného žalovaný ani netvrdil, tím spíše neprokázal, že by dlužnou částku, byť částečně, žalobkyni uhradil, čímž nevyvrátil žalobní tvrzení o neuhrazení dlužné částky, kde se důkazní břemeno ohledně uhrazení dluhu přesouvá na osobu žalovaného. 6. Lhůtu k plnění soud určil nikoli ve standardní třídenní délce, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech, má soud za to, že standardní lhůta by byla velmi krátká a mohla by být de facto likvidační pro celou řadu subjektů, přičemž na druhé straně soud zvažoval i ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby takto nově stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou (§ 160 o. s. ř.). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky 300 Kč za každý ze [anonymizováno] úkonů právní služby realizovaných před a včetně podání návrhu ve věci ([anonymizováno 9 slov]), včetně [anonymizováno] paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši [částka]. Pariční lhůtu soud určil opětovně v nadstandardní měsíční délce (§ 160 o. s. ř.), a to z důvodů podrobně uvedených v odst. 6 odůvodnění tohoto rozsudku, přičemž náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokátky žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).