15 C 419/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení poskytnutých dodávek elektřiny do odběrného místa na adrese: [adresa], za období od [datum] do [datum] na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka]. Odběr byl vyúčtován fakturou [číslo] ze dne [datum], na částku [částka] splatnou dne [datum]. Žalovaný na celkovou požadovanou částku dosud, ani přes upomínání, ničeho neuhradil. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. 15 C 419/2021-11 byl žalovaný vyzván dle ustanovení § 115a o. s. ř., aby se ve lhůtě 8 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž soud žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí dne [datum], přičemž žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Stanovená 8 denní lhůta marně uplynula dne [datum], avšak k datu nařízení věci na den vyhlášení, stejně tak k datu vyhlášení nebylo obsahem spisu žádné vyjádření či alespoň omluva žalovaného s žádostí o prodloužení lhůty či sdělení důvodů, které mu v tom brání, tedy nic nenasvědčovalo tomu, že by na straně žalovaného byly snad dány nějaké důvody, které by mu bránily předmětné vyjádření řádně a včas podat nebo alespoň před uplynutím lhůty požádat o její prodloužení. Má se tedy za to, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Žalobkyně naopak s rozhodnutím bez jednání dle ustanovení § 115a o. s. ř. výslovně souhlasila, jak plyne ze závěru žalobního návrhu. <b>4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin byl soudem zjištěn následující skutkový stav:</b> 5. Žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do zvoleného odběrného místa na adrese: [adresa] ([anonymizována dvě slova] [číslo]). Za období od [datum] do [datum] byl odběr elektřiny vyúčtován fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] splatnou dne [datum]. Žalovaný do splatnosti vyúčtování za odběr elektřiny neuhradil ničeho. O zaplacení dlužné částky byl žalovaný upomenut (vše zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, z faktury za elektřinu, z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum]). <b>6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:</b> 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. V období od [datum] do [datum] smluvní vztah mezi účastníky trval. Žalovaný nesplnil svou povinnost z této smlouvy, když žalobkyni neuhradil zbývající cenu za dodávku elektřiny a související služby za žalované období. Žalobkyně jako dodavatel elektřiny a obchodník má proto právo dle § 50 odst. 2 energetického zákona na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím za dosud neuhrazenou cenu za tuto dodávku. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. Žalovaný ani netvrdil, tím spíš neprokázal, že by dlužnou částku uhradil, tedy nevyvrátil negativní žalobní tvrzení o neuhrazení dlužné částky, kde se důkazní břemeno přenáší na stranu žalovanou. O povinnosti k zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně řádně požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Pokud jde o pariční lhůtu, tj. lhůtu k plnění, tak tato byla určena ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. věta první). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (tj. výzva k plnění a žaloba). Pokud jde o lhůtu k plnění, soud i u nákladů řízení určil standardní třídenní lhůtu (§ 160 o. s. ř.).