15 C 455/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn (dále jen„ o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona. Žalovaný však tento poplatek včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby v celkové výši [částka]. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. 15 C 455/2021-13 byl žalovaný vyzván dle ustanovení § 115a o. s. ř., aby se ve lhůtě 8 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž soud žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí dne [datum] a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Stanovená 8 denní lhůta totiž marně uběhla dne [datum], ovšem k datu nařízení věci na den vyhlášení, stejně tak k datu vyhlášení nebylo obsahem spisu žádné vyjádření či alespoň omluva žalovaného s žádostí o prodloužení lhůty či sdělení důvodů, které mu v tom brání, tedy nic nenasvědčovalo tomu, že by na straně žalovaného byly snad dány nějaké důvody, které by mu bránily předmětné vyjádření řádně a včas podat nebo alespoň před uplynutím lhůty požádat o jeho prodloužení. Má se tedy za to, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Žalobkyně naopak s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o. s. ř. výslovně souhlasila, jak plyne ze závěru žalobního návrhu. <b>4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:</b> 5. Žalovaný byl v měsíci [anonymizováno] [rok] přihlášen (ze zákona) do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku (prokázáno Potvrzením [anonymizována dvě slova] o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum]). Stanovené měsíční poplatky však žalovaný včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby za kalendářní měsíce únor [anonymizováno] [rok] až [anonymizována dvě slova] [rok], tj. za [anonymizováno] kalendářních měsíců v celkové částce [částka]. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky ze dne [datum]). <b>6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 7. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZRTP“) je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 8. Podle ustanovení § 6 ZRTP činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. 9. Podle ustanovení § 7 odst. 2 ZRTP, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 10. Podle ustanovení § 7 odst. 3) ZRTP, je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 11. Podle ustanovení § 10 ZRTP, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 12. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Žalovanému jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ustanovením § 3 odst. 2 ZRTP povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil poplatky za kalendářní měsíce [anonymizováno] roku [rok] až [anonymizováno] roku [rok], tj. za [anonymizováno] kalendářních měsíců v celkové částce [částka]. Dále žalobkyni dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo právo požadovat po žalovaném také zákonný úrok z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ustanovení § 7 zákona č. 348/2005 Sb., přičemž úrok byl žalobkyní kapitalizován, a to částkou [částka]. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. 15. Dále pokud jde o pariční lhůtu tj. lhůtu k plnění, tak tato byla určena ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]. Dále odměnou právního zástupce za 2 úkony právní služby po [částka], kdy sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby je vyčíslena podle § 14b odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ a. t.“), a které byly zástupkyni žalobkyně přiznány podle § 11 odst. 1 a. t. za následující služby: převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby. Zároveň zástupci žalobkyně náleží paušální částka jako náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za 2 úkony po [částka], a náhrada za DPH 21% z odměny a náhrad zástupce ve výši [částka] Celkem bylo žalované straně uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], k rukám právního zástupce. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud i u nákladů řízení určil standardní třídenní lhůtu (§ 160 o. s. ř.).