15 C 67/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], založené podle právního řádu [anonymizována dvě slova], sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], Malta), na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do [datum]. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplatil, přičemž výše nároků žalobkyně, po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného, činí celkem [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným. 2. Usnesením soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15 C 67/2022-13 byl žalovaný vyzván, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, žalovaný se však nijak nevyjádřil; pokud jde o podání žalovaného ze dne [datum] (č. l. 16 spisu), které je dle svého obsahu odporem proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. 15 C 67/2022-13, tak toto zdejší soud shledal bezpředmětným, protože se žalovaný pokusil podat odpor proti rozhodnutí, které již bylo soudem zrušeno pro její nedoručitelnost, soud jej posoudil jako vyjádření, z něhož plyne, že s žalobou nesouhlasí, ničeho však na svou obranu žalovaný netvrdil (ač avizoval vylíčení rozhodných skutečností, na nichž staví svou obranu), ani nedoložil důkazy svědčící v jeho prospěch. Je třeba také poznamenat, že soud nemohl přihlédnout ani k podání žalovaného ze dne [datum] (č. l. 21 spisu), učiněné prostřednictvím emailové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu, resp. bez žádného autentizačního prvku podatele (§ 42 o. s. ř.), které ani nedoplnil ve lhůtě tří dnů řádným podáním shodného obsahu, tedy se k němu nepřihlíží. Tedy s ohledem na výše uvedené má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, protože se k datu nařízení věci na den vyhlášení, stejně tak k datu vyhlášení nevyjádřil, jak plyne ze shora uvedeného. Žalobkyně naopak s rozhodnutím bez jednání výslovně souhlasila, jak plyne ze závěru žalobního návrhu. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin byl soudem zjištěn následující skutkový stav: 4. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím webové stránky [webová adresa] uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému umožněna možnost čerpání finančních prostředků do příslušné výše schváleného úvěrového limitu, přičemž žalovaný finanční prostředky čerpal v konečné výši [částka]. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně takto poskytnuté finanční prostředky splatit nejpozději dne [datum] (vše zjištěno ze Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru a z Obchodních podmínek společnosti [právnická osoba]). Dále na základě smlouvy ze dne [datum], označené jako„ Smlouva na opakovaném postoupení pohledávek“ byla na žalobkyni postoupena mj. pohledávka za žalovaným (zjištěno ze Smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum]). O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Dne [datum] byla žalovanému rovněž zaslána písemná výzva k úhradě dluhu (vše zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] spolu s výzvou k úhradě před podáním žaloby vč. podacího lístku). 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 6. Mezi společností [právnická osoba], jakožto právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“), přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával závazek mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, a proto se tedy jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy se na posuzovaný případ aplikuje zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. 7. Ještě před uzavřením spotřebitelského úvěru žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného řádně zkoumala jeho majetkové, osobní a rodinné poměry, rovněž osobu žalovaného lustrovala v dostupných rejstřících a vyžádala si od žalovaného relevantní doklady a neměla pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr. 8. S ohledem na předložené listinné důkazy má soud za prokázané, že žalovaný čerpal úvěr v konečné výši [částka], které však ani přes upomínky právního předchůdce žalobkyně řádně a včas nevrátil. Jelikož žalovaný svou procesní neaktivitou způsobil, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by snad na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) uhradil více, než uvádí sama žalobkyně, čímž neunesl své břemeno tvrzení, natož břemeno důkazní, tak soud na základě provedených listinných důkazů shledal žalobu důvodnou a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení žalované částky v celkové výši [částka] vč. zákonného úroku z prodlení dle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o aktivní procesní legitimaci žalobkyně, tak tato je dána poté, co právní předchůdce žalobkyně dle § 1879 a násl. o. z. postoupila na žalobkyni pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupením pohledávky pak nabývá postupník (zde žalobkyně) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Tedy vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud jde o pariční lhůtu tj. lhůtu k plnění, tak tato byla určena ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě se obsahově jedná o tzv. formulářovou žalobu; soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalobkyně v zastoupení zástupce podává obdobné návrhy na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je přitom peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, a proto tedy část odměny a náhrady zástupce žalobkyně soud omezil v souladu s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ a.t.“). Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], dále odměnou zástupce počítanou z částky [částka] za 3 úkony právní služby po [částka], kdy sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby je vyčíslena podle § 14b odst. 1 a.t., a které byly zástupkyni žalobkyně přiznány podle § 11 odst. 1 a.t. za následující služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby a podání žaloby. Zároveň zástupkyni žalobkyně náleží náhrada hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. za 3 úkony po [částka], a dále DPH 21% z odměny a náhrad zástupce ve výši [částka] Celkem tedy bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Pokud jde o lhůtu k plnění, soud také u nákladů řízení určil standardní třídenní lhůtu (§ 160 o. s. ř.).