19 C 204/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 4. 2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný neuhradil přirážku za jízdu bez platné jízdenky v dopravním prostředku MHD žalobkyně během přepravy dne 11. 2. 2022 v 14:08 hod. na lince [anonymizována dvě slova]. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 25. 4. 2022 a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 14. 7. 2022. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se přepravoval dne 11. 2. 2022 v 14:08 hod. na lince [anonymizována dvě slova], jež je součástí sítě MHD provozované žalobkyní. Při přepravní kontrole, která v ten okamžik s žalovaným byla provedena, se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem (prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole). Dle přepravního řádu v době provádění přepravní kontroly činila přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč (prokázáno Smluvními přepravními podmínkami čl. 8 bod 4). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou (prokázáno předžalobní výzvou a dokladem o odeslání). Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný s žalobkyní uzavřel nástupem do dopravního prostředku, jenž je součástí sítě MHD provozované žalobkyní, konkludentně přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), čímž mu vznikla povinnost dle přepravního řádu zaplatit jízdné a pro případ neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole též přirážku k jízdnému. Žalovaný se po nástupu do dopravního prostředku při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu proto povinnost zaplatit též přirážku k jízdnému. Žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil, když dluh včas neuhradil, čímž se dne následujícího, tedy 12. 2. 2022, ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Opak žalovaný netvrdil a ani se jinak nebránil. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky 1 500 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (11,75 % ročně ke dni počátku prodlení). Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.