27 C 171/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na vydání shora specifikovaných věcí, příp. zaplacení jejich náhrady, kdy tento nárok odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o výpůjčce výčepního zařízení a propagačních a reklamních předmětů [číslo] kdy na jejím základě žalobkyně postupně zapůjčila žalovanému v souvislosti s prodejem piva a dalších produktů pro odběrné místo [příjmení] [jméno] [příjmení] na adrese [adresa] (specifikované ve výroku) v celkové hodnotě 11 655,61 Kč vč. DPH. Tato smlouva poté zanikla na základě výpovědi žalobkyně ze dne [datum] uplynutím výpovědní lhůty dne [datum], v souvislosti s ukončením smlouvy byl žalovaný povinen vrátit všechno vypůjčené a nevrácené zařízení dle č.l. II, odst. 6 smlouvy, a to do jednoho týdne ode dne zániku smlouvy. K navrácení zařízení byl žalovaný vyzýván výzvou ze dne [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum], kdy byl současně upozorněn, že nevrátí-li žalobkyni ve stanovené lhůtě vypůjčené zařízení, je povinen uhradit škodu tím vzniklou ve výši hodnoty nevráceného zařízení. Žalovaný na opakované výzvy nereagoval, je trvale nekontaktní, zapůjčené věci zadržuje a odmítá je žalobkyni navrátit, proto se musí žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou, kdy předmětem řízení je i nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle ust. § 513 zák. 89/2012 Sb. ve spojení s ust. § 3 nařízení vlády ČR č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč, představující minimální výši náhrady spojené s uplatněním pohledávky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak blížeji věcně nevyjádřil, pouze se omluvil z nařízeného jednání, kdy uvedl, že se žalobou nesouhlasí a žádá o zrušení, k jednání se nemůže dostavit ze [anonymizováno] důvodů, které nemůže doložit. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: 4. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o výpůjčce výčepního zařízení a propagačních a reklamních předmětů [číslo] (smlouva), a to žalobkyní jako půjčitelem a žalovaným jako vypůjčitelem, kdy předmětem smlouvy byl závazek půjčitele bezplatně žalovanému poskytnout věci movité, a to výčepní zařízení a reklamní a propagační předměty, specifikované v příloze [číslo] smlouvy, a závazek vypůjčitele tyto užívat v rozsahu a způsobem specifikovaným smlouvou, a to výhradně ve své provozovně na adrese [adresa], [obec] Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, s možností výpovědi či odstoupení kteroukoli smluvní stranou, s tím, že tato smlouva je závislá na smlouvě kupní o dodávkách výrobků. V případě ukončení smlouvy půjčitel demontuje a odveze předmět výpůjčky a vypůjčitel je povinen zpětné odebrání těchto předmětů umožnit (smlouva). Přílohou [číslo] smlouvy je specifikace movitých věcí, jež byly na základě smlouvy žalovanému zapůjčeny (Příloha [číslo] listina – vícenález – potvrzení o předání zboží funkční a bez závad ze dne [datum]). Žalobkyně jako půjčitel smlouvu vypověděla dne [datum], kdy výpovědní lhůtě činila 1 měsíc, počínaje od prvního dne měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém bude výpověď doručena. Žalovaný byl současně upozorněn, že v souvislosti s ukončením smlouvy je povinen vrátit vypůjčené zařízení v celkové hodnotě 11 655,61 Kč, případně nahradit způsobenou škodu ve výši hodnoty tohoto zapůjčeného zařízení pro případ jejich nevrácení, ve lhůtě 1 týdne ode dne zániku smlouvy (výpověď, vč. kopie podacího lístku). Fakturou, daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum], s datem splatnosti [datum], byla žalovanému vyfakturována k úhradě částka 11 665,61 Kč z titulu nevráceného zařízení na odběrném místě [číslo] (faktura). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k navrácení zapůjčeného zařízení dle smlouvy v celkové hodnotě 11 655,61 Kč, případně v uvedené výši nahradit škodu, a to nejpozději do [datum] (předžalobní upomínka vč. kopie podacího lístku). Přes opakované výzvy dosud ze strany žalovaného nebylo vypůjčené zařízení vráceno, ani zaplacena požadovaná částka představující hodnotu zapůjčené zařízení (sestava vyřazeného majetku odběratele za zvolené období na fakturační místo [jméno] [příjmení], [obec], protokol o provedení opravy- demontáži na odběrné místo [příjmení] [jméno], [obec]). Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by z jeho strany došlo k navrácení předmětného zapůjčeného zařízení, či že by tímto zařízením již nedisponoval, ani že by uhradil předmětnou částku, která představuje hodnotu vypůjčeného zařízení, ani cokoliv jiného na svoji obranu ve sporu. 5. Po právní stránce soud spor posoudil následovně. 6. V posuzované věci se jedná o spor z titulu smlouvy o výpůjčce, která byla mezi stranami uzavřena dle ust. § 2193 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy na základě takto uzavřené smlouvy, respektive jejím ukončením, vznikl závazek žalovaného ve stanovené lhůtě navrátit žalobkyni jako půjčiteli vypůjčené zařízení, jež měl ke svému podnikání na adrese [příjmení] [jméno], v případě nemožnosti jejich vrácení pak povinnost zaplatit žalobci škodu, jež vznikla nevrácením zařízení, a která je představována hodnotou tohoto zařízení. Ke splnění této povinnosti byl žalovaný před podáním žaloby opakovaně vyzýván, avšak bez úspěchu. Vzniklý závazek ze smlouvy nebyl žalovaným jakožto vypůjčitelem řádně a včas splněn, vznikla mu tak současně mimo povinnost vydání věcí event.. jejich náhrady povinnost uhradit žalobkyni vzniklé náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve smyslu ust. § 513 zák. 89/2012 Sb., ve spojení s ust. § 3 nařízení vlády ČR [číslo] když uplatnění nároku u žalovaného před podáním žaloby bylo prokázáno. Žalovaná částka 1 200 Kč představuje minimální výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jelikož se jedná o vzájemný závazek podnikatelů. Soud si je vědom soudní judikatury k otázce eventuálního petitu, má však za to, že bez součinnosti žalovaného, který se ve věci meritorně nevyjádřil, není proto možno postavit na jisto, zda je možné předmět výpůjčky dle uzavřené smlouvy vrátit, či zda jím kupříkladu již nedisponuje. Nelze tak učinit závěr o nemožnosti plnění dle primárního petitu, takový závěr lze dle názoru soudu učinit až ve vykonávacím řízení, proto postupoval tak, jak ve výroku uvedeno. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 099,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za každý ze 4 úkonů právní služby dle ust. § 11 odst. 1 vyhl. po 1 580 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k úhradě, podání žaloby, účast na jednání soudu), paušální náhradě hotových výdajů dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. po 300 Kč, včetně daně z přidané hodnoty dle ust. § 14a vyhlášky. 8. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. Třídenní lhůty k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.